Re: Co dodat

Hilly, tak o tom rozptyleni pozornosti mezi vice deti jsem taky premyslela. Za chvili bude na svete druhe a musim rict, ze to tak vubec necitim, spis to bude 2 x vetsi strach. Mozna bude min casu na to myslet v tom fofru s miminem, ale bezesne noci jsou tak dlouhe. Na dnesek jsem vubec nespala, dala jsem syna do stejne skolky s jeho kamaradem, aby se necitil sam v novem kolektivu. Cestou ze skolky jsem se jen sehla k batohu a ten kluk vzal meho za ruku a takovym fofrem vlitli na silnici, ze jsem to ani nezaregistrovala. Vim, ze nas by to nikdy neudelal, jsou mu 3 a moc dobre uz vi, ze ma na me cekat a kdyz to porusi, dostane radne na zadek. Ten druhy je 4lety a nevi to, jeho mama jdouci vedle me, nad tim mavla rukou a rika, ze uz to neresi, ze jakakoliv domluva ci par na zadek ho to neodnauci. Jak to nemuze resit? Jak to, ze je ji to jedno, ze ji dite zvejkne auto? Jsem dost rozvrkocena, ze jsem to nevedela driv, ted vidim, ze to zrovna neni idealni kamarad a abych umirala strachy co jine ditko vymysli a do ceho toho meho troubulina naivniho zatahne. Vzdyt porad nekde se skolkou chodi blizko silnice a co kdyz je ucitelka neuhlida, kdyz jich ma tolik.