Na terapii by možná měli spíš rodiče

Na jejich straně je většinou vina, že to došlo až tak daleko. Pokud se dítě dostane zpátky do rodiny, kde sami rodiče jsou obézní, bude jakákoli terapie k ničemu. Dítě motivaci pochopitelně mít nebude, protože se ztotožní s jedním z obézních rodičů a vidí, že se dá žít i s desítkami kil navíc.Taky těžko bude chroustat vyrovnaně mrkev, když se vedle jeho máti bude cpát voňavým bůčkem.
Já to vidím tak, že dokud se dítě neosamostatní, nebo se nezmění stravovací zvyklosti celé rodiny, nemá šanci