článek na Nedoklubko

Zuzko, museli jste se chovat s manželem velmi statečně a obdivuji vás, že jste za svou Terezku i v takto psychicky a emočně náročné chvíli tolik bojovali. Že jste si vymohli rozloučení a že jste si ji mohli pochovat. Je to neskonale smutný příběh, jakoby z minulého století, z dob těžkého totalismu. Netušila jsem, že lidskost je u takovéto profese, jakou lékař a sestra jsou, může být tak potlačena.Takováto neúcta ke člověku i v dnešní době! Je to šok. Máte můj obdiv i za to, že jste se rozhodla svou zkušenost zveřejnit a příběh vypsat ...
Pokud by vám to nevadilo, umístila jsem jej na stránky Nedoklubko.cz. Myslím si, že etika, lidskost při rození nového života, respekt k němu i k umírání, že to jsou oblasti, na které byhcom měli upozorňovat a za jejichž zlepšení bychom měli bojovat. Nevím, jak jinak to říct.
přeji Vám hodně sil, hodně podpory okolo sebe ...
Klára