Re: Pan Vacek se chce zviditelnit

Je to složitější:

Ti lidé mohli být ve straně z řady důvodů: Pomoci či neškodit dětem. Někdo další aby nenarazil na kariérní strop. (Znal jsem pár takových, kteří radši vstoupili do jiné strany NF - k socialistům, k lidovcům, pak se ten strop trochu posunul. Jenže tyhle strany měly jakýsi numerus clausus na počet členů, takže se na to muselo čekat, než někdo umřel.) Někdo třeba usoudil, že se kocnem 80.let začíná oteplovat a dá se něco dělat. Někdo to používal klasicky pro svoje sviňárny (které by asi dělal i tak, ale takto měl páky).

Problém byl dvojí:

Ti lidi tím potvrzovali (i písemně) legitimitu vedení strany, o kterém všichni u nás věděli, že stojí na okupační moci, a že (byť pomalu) ho okupační moc instalovala. Že kvůli tomuto vedení spousta lidí nesmí dělat co umí a dělá dobře, že spousta lidí byla vyhozena atd... Čili vlastně souhlasil se sovětskou invazí. (Zatímco lidi moc nevěděli o 50.letech - asi tak na úrovni komunisti vraždili v procesech, byla Horáková, vraždili i sami sebe - Slánský, Klementis, Husák seděl, tak na hodnocení invaze se 95% lidí shodlo. A přesto musely podepisovat, odpovídat a hailovat opačně.)

A takto nabytá a obhajovaná moc demoralizovala a ničila své nositele. Málo kdo dokázal uchovat rozumné vnitřní postoje i přes vnější kývání. A mnoho z lidí to naopak zneužívalo: Šéfové např. kradli svým podřízeným se škraloupem nápady, nechávali si psát jimi publikace, připisovat vynálezy, šapali po podřízených - a mohli - přece to byli ti co mají kádrový šrám....

Vzpomínám na písěň Ivana Hoffmana:

Člen popravčej čaty, bránil sa argumentom, že slušný ľudia nemôžu zostať bokom, keď ide o život.

Tak zabrali polia a šrotovali knihy a slušný ľudia radšej posielali druhých, keď išlo o život.

Padali hlavy za prázdne ideály a slušný ľudia vždy nám znovu prísahali, že ide o život.

Na oslavu práce tábory smrti a slušný ľudia radšej mlčky byli proti, veď išlo o život.

Radšej držia posty, než by jich horší vzali, tak slušný ľudia vždy sa obetovali, keď išlo o život.

Ak vládzeš zmĺkni, nebo sa doba mení a slušným ľuďom v najnovšom prestrojení zas ide o život.

Zabudni rýchle mená a čísla telefónu, keď slušný ľudia od domu idú k domu, ide tu o život.

Až sa to skončí, tak na dotazy mladých, tý slušný ľudia pomlčí taktne o tých, co prišli o život.