Takhle neobjektivní článek, to jsem dlouho nečetl

Víceletá gymnázia velmi vadí některým sociálním demokratům a argumentace v článku je v podstatě jen zopakováním řady takových argumentů. Krom dalších přidaných argumentů a pseudoargumentů. Za socialismu pochopitelně víceletá gymnázia být nesměla, ideologický důvod. Byly ovšem výběrové základní školy, zejména na výuku matematiky, fyziky a pak i jazykové základní školy.
Zde je nutné říci, že běžné osmileté gymnázium není zdaleka tak výběrové, jak výběrová zš - na matematiku, matematicko-fyzikální a nebo s rozšířenou výukou jazyků. Chodil jsem na zš za totality, byly tu v ročníku 2. paralelní třídy, A a B. V tom áčku, kde jsem byl, byli o trochu lepší žáci, v béčku naopak. Z ačáka šlo asi polovina třídy na sš a polovina do učení, možná na sš v mírné převaze. V béčku zas většina šla do učení jen pár na sš.
Proč dělat určitý výběr? Tehdi ti zájemci o učební obory na učení vyloženě kašlali, jiní zas měli slabé nadání, nebo šlo o kombinaci. Nízká laťka pak sníží požadovanou úroveň i pro ty trošku lepší nebo se zájmem. Na sš bylo učení více, skok byl dosti značný. Chyba byl velmi tvrdý přechod. Naopak, na učňácích bylo učivo ještě méně náročné než na zš.
Víceletá gymnázia mají tradici z první republiky a myslím i z dob Rakouska. Tehdy byla měšťanská škola (zš) takový nižší standard dobrý pro učení, kam chodila větší část populace. Gymnázium byl vyšší standard, ale ne nějaká výběrová škola, jako třeba za socialismu ty matematické třídy. Přechod na sš tak byl pozvolnější. I pro toho, kdo šel na průmyslovku, byla lepší průprava 4 r. gymnázia než 4 r. té měšťanky.
Inteligence dětí je vrozená, na prvním stupni je výuka více o nácviku motorických dovedností jako psaní, kreslení. Ale po těch 5 letech výuky už jde rozpoznat, které dítě je lepší průměr a které je slabší průměr. Stačí k tomu školní výsledky, dobrý učitel to dokáže poznat. Nemá smysl nechat nadanější dítě nevytížené, dle tempa těch nejslabších. A taky nemá smysl dávat dítě na gymnázium, když je spíše slabší. Je ale možnost po gymnázium, pokud to je moc náročné, tak odejít.
Když se někdo učí cizí řeč, tak se vážně nenaučí, když bude stále chodit mezi začátečníky nebo do skupiny, kde bude vynikat a bude to pro něj hodně snadné. A taky není dobré zas chodit do skupiny, na kterou nemám a nebo zvládám jen s vypětím. Chce to optimální zátěž.
Za výběrové bych považoval spíš gymnázia, která dávají něco navíc. Např. výuka v cizím jazyce - rakouské gymnázium, podobně i v dalších jazycích (ne všude to je za peníze, že na to má málokdo, někde to je zdarma či za malé peníze). Pak gymnázia se zaměřením na matematiku, IT - možná v kombinaci s jazyky. Ale většina gymnázií jsou běžné sš, v dnešní době rozhodně ne nijak náročné.
ZŠ skutečně na 2. stupni má spíš jen ty, co se nedostali na gymnázia nebo na ně nemají. To je třeba respektovat i při rozhodování. Tj. ne jestli nechat dítě v prostředí průměru (to bylo za socialismu), ale v prostředí podprůměru. Nemluvím o růných výběrových zš, tam může úroveň být vyšší než na běžných víceleltých gymnáziích, i když to častý případ asi nebude.