domácí škola

Dlouho jsem přemýšlela, zda se vůbec do této diskuze zapojit, protože velká část příspěvků byla jen o tom vyventilovat nějaké své vulgární emoce a s článkem to mělo hodně málo společného. A ani se nedivím rodičům, kteří učí své děti doma (a věřím, že tyto příspěvky také čtou), že nijak nereagovali. Ale nakonec jsem se rozhodla přeci jen přídat něco málo mých postřehů s domácí školou.
Učím doma již dvě děti a doufám, že tak učiním i u dalších. A nemohu si domácí školu vynachválit. Důvodů, proč jsme se takto rozhodli, je mnoho. V prvé řadě je to, že bydlíme na vesnici a upřímně řečeno do zdejší školy (která je samozřejmě spádová pro desítku okolních vesnic) rozhodně děti posílat nechci. Sice oceňuji snahu učitelů o usměrňování chování dětí o přestávkách na chodbách, ale dle mé zkušenosti od dalších maminek ze sousedství, šikana, vulgarita, povyšovaní se, antisemitismus a podobné nešvary tam jen kvetou. Samozřejmě se dá oponovat, že právě takto se dítě učí asertivitě a socializaci. Ale je opravdu nutné 6ti leté dítě rovnou hodit do bláta a ať se z něho nějak dostane? To ho raději budu doma vést k upevnění jeho sebevědomí, posílení jeho osobnosti, aby se dokázalo tím správným způsobem ubránit.
Dalším důvodem bylo, dobrovolně příznávám, náboženské hledisko. Ano, hodně věcí, které se nyní ve škole učí, jsou proti mému náboženskému přesvědčení, nesouhlasím s jejich podáním. Možná to někomu přijde jako úzkoprsé a že dítě nebude mít ten správný rozhled. Ale já oponuji, že ani škola neposkytuje zrovna velký rozhled. Já si dobře vzpomínám na to, jak jsem několikrát ve škole podotkla, že se věc může nahlížet i z jiného pohledu - konkrétně křesťanského - a rázně jsem byla umlčena, že takové blbosti nemám ostatním sdělovat. Tak kdo dává dítěti větší rozhled - škola, která se staví vůči náboženství s předsudky něčeho zastaralého a nemoderního - nebo rodina, která dítěti nabídne širokou škálu možností výkladu, jak z pohledu nekřesťana, tak křesťana a pomůže dítěti zorientovat se. Tak jako by se leckteré mamince nelíbilo, že by její dítě přišlo domů s tím, že nemá brát antikoncepci, protože to je protikřesťanské, tak ani mě se nelíbí, když mi dítě bude tvrdit, že antikoncepce je to jediné správné řešení.
Dále mne zaujalo rozhořčení, že dítě se nenaučí vystupovat před publikem, protože ho tomu škola nenaučila. A opět budu oponovat vlastní zkušeností. Já jsem poměrně velký introvert, takže vystupovat před publikem bylo pro mě vždy velmi stresující. A snaha učitelky, která mě postavila před celou třídou a jestli tady to divadlo nezahraješ, tak dostaneš pětku, tomu moc nepomohlo. Moje nejstarší dcera je v oblibě předvádět se stejná. A myslím si, že šetrným vedením a podporováním se nám podařilo docílit toho, že dokáže svou trému celkem dobře kontrolovat a pracovat s ní. Od začátku se připravovala na to, že během přezkoušení ve škole, bude muset interpretovat to, co se již naučila a bude muset být schopná souvisle mluvit. A již během prvního pololetí byl vidět v tomto ohledu velký pokrok. Neříkám, že by se teď hrnula do vystupování před publikem, ale pokud má něco přednést, dokáže to a s mnohem větším klidem, než jak jsem to zvládala já ještě v mnohem pokročilejším věku.
A takto bych mohla pokračovat dále a dále, vyšlo by to na pěkně dlouhý samostatný článek. Já jsem prostě pro domácí školu a budu si za tím stát. Ale tím samozřejmě neříkám, že "normální" škola je něco špatného. Vůbec ne. A myslím si, že ani výše uvedený článek nechtěl klasickou školní docházku za každou cenu znehodnotit. Možná nebyl jen v určitých místech až tak šťastně formulován, že to může někomu tak připadat. Každá škola je jiná, nedá se použít mustr, že jedna je dobrá, jiná špatná. Nic není černobílé. Pokud ale znám své dítě (a to by snad měla máma vědět nejlépe, jaké její dítě je) a nemyslím si, že pro něj škola bude to nejlepší řešení, tak ho do ní nebudu posílat prostě jen proto, že to tak dělají všichni. Dnes naštěstí máme velký výběr nabízených škol, různých přístupů, využití pomůcek, ideologií ... Tak proč si prostě nevybrat. Já také nebudu kritizovat rodiče, že posílají dítě do dvoujazyčné školy, do waldorfské, svobodné atd. jen proto, že jejich ideologie se mi nelíbí. Prostě tam dítě nepošlu, ale k dětem, které takovou školu navštěvují, se budu chovat rovnoceně. A vposledku nebudu kritizovat děti, že chodí do "normální" školy. Myslím si, že pro moje dítě bude prostě přínosnější domácí škola a budu ho učit, že jsou i jiné způsoby výuky, že jsou lidé dobří a zlí, že se může setkat s dětmi zlými i dobrými, příjemnými i protivnými, vsřícnými i nepřátelskými ...