7.2.2013 8:45:49 Filip T.
Re: Z nadpisu
V mletí masa žádnou záhadu nevidím. Babička mi vyprávěla, jak tyhle proslavené věty skládal můj dědeček, jeden ze spoluautorů tehdy nového slabikáře (takový ten červený, kdo si ho pamatuje, učila se z něj ještě sestra, ročník 68, já už jsem měl tzv. nové osnovy a díky nim jsem i směl psát jako levák levou rukou).
Dědeček od jazykovědců dostal zadání - písmenka v pořadí, jak se s nimi mají děti seznamovat, a měl za úkol z nich sestavit slova a jednoduché věty. Psal to doma a babičce v kuchyni prý předříkával nahlas, aby mu řekla, co si o tom myslí. Takže celé to bylo děláno v dřevních dobách, tak říkajíc na koleně.
Slova a věty samozřejmě odrážely dobu svého vzniku, tehdy byly ženské a mužské role stále dost ostře vymezeny - ženským kuchyň a děcka. Jedlo se maso a mlelo se doma ručním mlýnkem (dozvuky dob, kdy se mleté maso používalo kvůli konkrétnímu receptu, ne proto, aby se nějak zužitkovaly odpady a zbytky masného průmyslu).
Z toho slabikáře pak opisovaly ostatní - vždyť věty odpovídaly potřebám výuky... Společenský kontext se změnil, bylo by určitě záhodno to pozměnit (asi když E.T.Seton napsal první zálesácké příručky pro mládež a ostatní až donedávna už jen hlavně opisovali - často aniž osobně vyzkoušeli - a najednou je tu doba dží-pí-esek).
Nicméně i vegetariánům by spíš prospělo vědět, že kolem nich žijí lidé, kteří jedí maso. Samozřejmě i jedlíci masa by měli vědět, že vedle nich existují vegetariáni. Ale škrtnout něco ze slovníku jen proto, že to někdo ve svém slovníku nemá, není podle mne ta správná cesta; nakonec maso provází lidský jídelníček po milióny let a to se nedá škrtnout jen tak.
Odpovědět