jednou do té reality dítě stejně musí

Mám syna ve 4.třídě.Je vyjímečný.Nezlobí,je slušný,přátelský,má výborný prospěch.To se neodpouští.Do školy chodí nerad.Kolektiv ho nebere.Strašně by si přál mít kamarády.Má jen jednoho,který je na tom podobně.Syn prošel šikanou(je nejvyšší ve třídě,výborný sportovec).Vlastně to chodí do školy přežít,protože co se dá dělat.Bohužel ani výukou doma (Peťko) nic nezachráníte,protože jednou to dítě prostě z toho láskyplného vakua budete muset vypustit a bude to o to horší.Svět takový je a my si musíme umět poradit.Mám to tak i v práci,je to všude kolem nás.Už nejsou kolektivy a přátelé,jsou lokty,silné individuality a jede se na výkon.