Re: Nečekám nic..

Milá Margotko, jsem moc ráda, že ses s námi o svou bolest rozdělila. znám to, také mi život zlomil srdce, když mě připravil o nejbližšího člověka. Margotko, tenkrát jsem si říkala, proč právě on. věřím, že i ty si pokládáš otázky, proč. jestli ti můžu říct mou zkušenost, neptej se. není na to odpověď, jen ty otázky drásají duši. věřím, že se ti situace zdá bezvýchodná, ale není. přesně, jak tu píše předchozí čtenář, na světě je spousta milých lidí, kteří jsou rádi, že se s nimi budeš kamarádit nebo jen setkávat nebo jen vídat. neznám tvou situaci, ale věřím, že i když máš postižené dítě, můžeš s ním chodit mezi lidi. já našla spoustu přátel mezi turisty, muzikanty, na přednáškách a tak jsem taky poznala, že život se s námi opravdu nemazlí. některé osudy jsou hrozné.
ale věřím podle tvých řádků, že jsi silná žena, jen tě to na chvíli skolilo, to se stává. vydrž. život je krásný, i když si to občas nemyslíme, viď.
promiň, že ti tykám, ale tak nějak se mi líp s tebou povídá. helča