Klokánky - opravdu v zájmu dětí?

Měla jsem možnost si přečíst rozhovor s pražským sociálním pracovníkem, ve kterém mluví o klokáncích. Rozhovor však nikdy nebyl publikován z obavy před žalobou ze strany FOD, který se neváhá soudit s kritiky (http://www.fod.cz/kratke%20info/fod.pdf)

Z rozhovoru vyplývalo:
- rodiny s dětmi často končí na ulici ze sociálních důvodů (ztráta práce, příjmu, bytu)
- azylová zařízení jsou přeplněná a ubytovny si rodiny nemohou dovolit
- dítě ale nemůže zůstat na ulici, proto je rodinám nabízena možnost "dobrovolně" dát dítě do klokánku
- klokánky prý mají asi 40 % dětí právě na "dobrovolném" pobytu
- klokánky navenek působí jako velká pomoc pro děti, ale uvnitř je to stát ve státě a mašinérie, jak dítě zničit, neposkytnout mu potřebnou pomoc, jak zamezit jeho kontaktu s rodiči a jak si založit hodně dobře prosperující firmu
- do klokánků se dostávají peníze za adopce "na černo", to vypadá v praxi tak, že biologickým rodičům pracovnice klokánku řeknou, že není v zájmu dítěte, aby s nimi bylo v kontaktu, nebo bez souhlasu soudu rovnou zamezují kontaktu rodičů a dítěte, pak se v záznamech objeví, že rodiče nejeví o dítě zájem, sociální pracovníci vychází ze zpráv z klokánku, najednou je rodič zbaven rodičovských práv a dítě jde do náhradní rodinné péče.
- v klokáncích pracují tety bez odborného vzdělání na to, jak zacházet s deprivovaným dítětem. Takže sice klokánky se vymezují proti běžným ústavům s tím, že jde o rodinné prostředí. Přitom ve skutečnosti tam oproti kvalifikovanému personálu třeba pečuje o dítě bývalá uklizečka.
- o fungování klokánků napsal článek třeba Jakub Patočka - Klokánek: fond ohrožující rodiny

Není divu, že když stát této dobře prosperující firmě sebral peníze a raději je dá do odborníky doporučované péče pěstounů, tak se FOD brání. Nechce přece rušit svoje ústavy, ale chce přísun dětí a peněz.