Re: Právě nedávno se to tady probíralo

Šešule - má dcera je dospělá a má mozek v hlavě, tudíž jsem jí nic podobného říkat nemusela, ale věděla, že za své rozhodnutí musí nést následky a je to na ní, protože už není dítě. Není možný říct - milí rodičové, jsem těhotná, tak mi řekněte, co budete dělat. Pokud by otěhotněla, jen bych řekla - gratuluju a neptala bych se, co a jak bude dělat, neboť bych předpokládala, že vzhledem ke své inteligenci už to má vymyšlené. Ale věděla, že já opravdu nemohu převzít péči o její dítě, aby ona nemusela řešit nějakou nepříjemnou a pro ni nepohodlnou situaci.
A nechat své dospělé dítě na to, aby se popralo dejme tomu s nechtěným těhotenstvím, není "nechat mu v tom vymáchat držku" /jak jsi psala, ale dát najevo, že je dospělá a že věřím, že svou dospělost zvládne se vším všudy.
Nemyslela bych si o své výchově nic hezkého, když by dcera očekávala, že kvůli ní se vykašlu na své další dvě děti, které ovšem na rozdíl od ní dospělé nejsou.