Co se tu děje?

Proč tu nejvíc ze všeho řešíte, jestli s vaším dítětem může někdo mluvit a zjištovat, co se u vás děje?
Mám děti, v předškolním věku je vyšetřoval psycholog/žka, na moji žádost. U vyšetření jsem nikdy nebyla, a vůbec mi to nevadilo. Měla jsem totiž čistý svědomí, o děti jsem pečovala vzorně, nikdo je nezneužíval ani nemlátil.
Jak to, že tady všechny bez výjimky křičíte, jak si to mohla dovolit, s dítětem o něčem mluvit?
Přečtěte si knížku "A child called It". Je to o nejhorším případu zneužívání dítěte vlastní matkou v Kalifornii. Přišlo se na to až po asi 7 letech, proto, že v jeho škole nastoupil na záskok učitel a bylo mu divný, že ten chytrý kluk páchne a krade dětem svačiny. Všichni ostatní na to byli zvyklí a nepozastavovali se nad tím.
V Cechách máme týrání taky dost, a když je to planý poplach, tak tím líp. Ale dělat hon na čarodějnice na někoho, kdo nahlásí podezření, to celou situaci pro všechny opravdu týrané děti nezlepší.
Vám přijde normální, aby se nevinný chlap zabil???
Ptala jsem se mužů ve svém okolí, jak by reagovali oni, a řekli mi bez výjimky, že by se strašně rozzlobili a šli by za právníkem a snažili by se obhájit, ale určitě by se nezabíjeli.
Mně to spíš připadá jako zděšená reakce: Co ted, když se něco provalilo, jak budu vypadat před rodiči, před známými, co zkusím v base atd.
Lidi by se neměli bát nahlásit i podezření a nechat to pro jistotu vyšetřit !!!!!