21.9.2005 0:55:50 Aja+4
Re: Je to povzbudivé, ale...
Deniso, musím souhlasit se svým synem hlavně v tom, že není jednoduché v našem státě sehnat práci. Že uspěch je většinou po zásluze "odměněn" - syn narážel na závist.
Povzdech, že mu nic jiného nezbývá - než učit se na přijímačky - normální reakce momentálního stavu. Že by chtěl uživit rodinu, nemít finanční problémy...atd. To mi přijde celkem normální - takto Ti odpoví spousta lidí, kteří jednou o rodině uvažují. Průměrný zaměstnanec - to patrně pramení z jeho nechuti o něčem rozhodovat...
Ale rozebírat každou větu? Nešlo ani o obsah ukolu. Bylo mu 15, když to psal - tak trochu tolerance, prosím. Za deset let si to přečte a bude se tomu smát i on - tomu věřím.
Odpovědět