Když ale chování v náruči nepomáhá?

Můj syn asi od 14 dnů věku dost pláče kvůli prdíkům (teď už je to naštěstí lepší, velmi důkladně - cca 30-45 minut - po každém kojení odkrkáváme). Bohužel syn se při chování v náruči začne vždy dožadovat mého prsu. Když byl menší, vždy jsem mu vyhověla (podle zásady kojit vždy, kdy si řekne, přes rady dětské lékařky, že má pít max. 20 minut min. po 2 hodinách)...), a tak se téměř permanentně kojil... (vzal si mléko vždy). Od 1 měsíce jsem to začala řešit dudlíkem - je u mě v náruči a aby se nepřepíjel, dumlá si dudlík (když má opravdu hlad nebo žízeň, dudlík hned odmítne). Má zkušenost je, že pokud ho chci uklidnit bez podání prsu a bez dudlíku, do náruče ho vzít nesmím, musím ho nechat v postýlce - jinak stále pláče a domáhá se prsu - a hladit, což ale často nepomáhá. Takže je to dost začarovaný kruh. A už jsem i zkusila ho rozptýlit zvonící hračkou, když nic jiného nezabíralo... Takže asi dělám vše špatně...