Re: Opravdu nechápu, v čem je problém!

Ahoj Pavlíno, naprosto s Tebou souhlasím. Já psala hned ten první komentář a teď se po několika dnech dívám na net a jsem v šoku, kolik kritiky a nepochopení z některých dalších komentářů vyplývá. Jasně,buˇme hlavně tolerantní, my jsme opravdu každá jiná, každá máme jinou míru sebedůvěry, vnímání vlastního těla a taky intuce. Některé ženy (já mezi ně bohužel nepatřím) mají takový ten dar, že skutečně mají intuici a vnímání svého těla a jeho pochodů natolik rozvinuté, že prostě když se začíná dít něco divného, tak to poznají. Já osobně doma bych asi nerodila, sama už vůbec ne, možná s PA. Ale proč to třeba v Holandsku jde? Tam je celý systém tak udělaný, že prostě když se něco divného u porodu začne dít, tak tam je záchranka do pár minut...nehledejme důvody proč to nejde, ale hledejme způsoby, aby to šlo i u nás!
Nemám nic protiporodnicím, ale ráda bych, aby všude fungovaly jako třeba Vrchlabí. vadí mi, že jsem před porodem cítila takový malý stres,-co když bude moc porodů a nebudou se mi věnovat tak jak bych si přála? co když nebude volný nadstandard?atd atd. Ten naštěstí volný byl, takže jsem se tam krásně zabydlela a cítila relativní bezpečí a pohodu. Kdyby nebyl, tak se na WC a do sprchy courám s vložkou mezi nohama někde přes chodbu, kde pobíhají dr. a sestry... Psala jsem výše, že s porodem jsem spokojená tak na 90% ve smyslu toho, jak sjem to prožívala. Těch 10%nespokojenosti obsahuje:-*šílený řev nějaké rodičky, který byl slyšet přes několikatery dveře, a to hned po našem příjezdu do porodnice-oba jsme s manželem z toho byli na nervy, nejraději bych jela domů, * mnoho porodů ten den a málo PA,* během 6ti hodin jsem byla 4x30 minut na monitoru!* byla jsem ve sprše chvíli a musela vylézt ven, protože "pan doktor má zrovna teď čas aby Vás vyšetřil" * při samotném proodu se tam vyrojilo dalších pár lidí, nastartovaná dětská setra mě pěkně sejřila, chtěla už už malého odnést,r ychle ty procedury jako zvážit změřit a umýt, spěchala a já ji vnímala dost negativně, chtěla jsem vše v klidu a pohodě, těšit se s miminkem... a dalších pár drobností mi zkazilo ten dobrý pocit z porodu.
Někdo má možná dobrý pocit, že je pod lékařským dohledem a je mu jedno, že s miminkem hned narozenýmse ve většině porodnic zachází dle mého soudu dost nešetrně-hned se stříhá pupečník, hned ho nesou pryč od mámy, váží, měří, koupou atd... Mě toto naopak vadí, protože cítím, že tyto úkony (samozřejmě pokud mimi je v pořádku) počkají, nejdůležitější je ho přivítat na svět s úsměvem, tiše, klidně, hned ho dát mámě na hruď, hned ho nechat aby se přisálo a rozkoukalo a pak s ním dále jemně manipulovat, odstřihnout pupečník, ošetřit, umýt...Dítě by vůbec po přirozeném porodu nemuselo brečet, mám kamarádku, jejíž malá se narodila s úsměvem, bez pláče,hned aktivně hledala bradavku aby se přisála...
Myslím, že přístup k rodičkám se v posledních letech zásadně změnil k lepšímu, všichni se snaží být příjemní a vycházet vstříc, ale co se moc nezměnilo, je právě přístup k těm miminkům, protože převládá názor, že ono stejně nicmoc nevnímá a je u jedno, co se s ním děje, když brečí, je to přece normální... a tohle by se mělo změnit. Kristýna