porod doma

I já rodila doma, i když to bylo v Holandsku. Zde je to zcela normální, nikdo se na porod doma nedívá jako na hazardování se životem.
Samozřejmě ne každý může rodit doma, záleží na průběhu těhotenství. Gynekologové a porodní asistentky tu úzce spolupracují (nemají pocit, že si lezou do zelí), když je vše v pořádku, těhotenské kontroly a porod provádí porodní asistentka, jinak je péče předána gynekologovi.
Ten, kdo chodí ke gynekologovi, rodí vždy v nemocnici. Kdo je v péči porodní asistentky, může si sám vybrat, zda chce rodit v nemocnici či doma. Pro porod doma musí být splněno několik podmínek jako např. smí se rodit až od 37.týdne, těhotenství muselo probíhat bez problémů, dítě je hlavičkou dolů, nejedná se o vícerčata atd. Když se rodička rozhodne pro porod doma, musí si obstarat všechny věci k tomu potřebné (my jsme nadstardantně pojištění, takže jsme vše obdrželi od pojišťovny).
Člověk samozřejmě nikdy nemůže předvídat komplikace, ale od toho je u porodu porodní asistentka, jakmile se vyskytnou sebemenší problémy, jede se do nemocnice.
V případě, že se rodička, jejíž těhotenství probíhalo v pohodě, rozhodne pro porod v nemocnici, je to její porodní asistentka, která porod "provádí", přijede za ní do nemocnice. Když jsou matka i dítě v pořádku, jsou několik hodin po porodu propuštěni domů.
Po sedm dní po porodu dochází k rodičce domů mateřská sestra (záleží na typu výpomoci, chodí na tři, pět nebo osm hodin denně), která mamince pomáhá starat se o mimi a sleduje jeho i matčin zdravotní stav (když jsou doma další děti, stará se i o ně, uklidí, uvaří - zase záleží na typu výpomoci). I porodní asistentka chodí matku a dítě kontrolovat domů. Čtvrtý den po porodu přijde doktor z dětské poradny, který provede sluchový test a odebere z paty vzorky krve na několik vyšetření. Sepíše kartu s veškerými údaji o dítěti a rodině a domluví první návštěvu v dětské poradně (zhruba v 1 měsíci).
Při porodu v nemocnici, kdy se vyskytly komplikace a matka s dítětem jsou nuceni tam delší dobu zůstat, se o ně stará nemocniční personál a výpomoc mateřské sestry v domácnosti odpadá.

Já jsem moc ráda, že jsem měla tu možnost sama si vybrat místo porodu. No a jelikož mé těhoteství probíhalo bezproblémově a splňovala jsem veškeré podmínky, rozhodla jsem se pro porod doma (i když jsem samozřejmě ze začátku pochybovala, přece jen jsem odkojená československým zdravotnictvím).
Porod proběhl v pohodě, žádné krvavé a dramatické scény se neodehrály. Můj porod tehdy prováděl náš osobní lékař (má atestaci i na porody), v kterého mám velkou důvěru, vlastně jsem si žádné problémy nepřipouštěla. Odrodila jsem v naší ložnici a na tu první noc dohromady vzpomínám moc ráda. Náš syn spal mezi mnou a mým manželem (samozřejmě na vyvýšeném přebalovacím polštáři, abychom ho nezalehli), a tak jsme se mohli celou dobu kochat pohledem na něj (a že jsme se jako správní rodiče nemohli vynadívat).

Teď jsme o tři roky dál a já jsem opět těhotná. Tentokráte chodím na kontroly k porodní asistentce, protože náš osobní lékař už porody nedělá. Těhotenství až doteď probíhá ukázkově, takže bych zase ráda rodila doma...... má to však jedno ale. Od mého prvního porodu se zpřísnila bezpečnostní pravidla. Jelikož bydlíme ve druhém patře bez výtahu, musí se přijít někdo podívat, zda je možné se na schodech vytočit s nosítkama (to pro případ, že by mě museli odvézt sanitkou, musí se tak stát co nejrychleji).
Netrpělivě teď vyčkávám zprávy, co a jak, a doufám, že budu mít to štěstí, a i teď budu moci zažít porod doma. A když ne? Žádnou vědu z toho dělat nebudu, pojedu odrodit do nemocnice.

Přála bych každé ženě, aby měla možnost volby místa porodu. Myslím, že kdyby v Čechách nezakazovali porody doma, ale skloubili spolupráci genekologů s porodními asistentkami a stanovili pevná pravidla, bylo by více spokojených maminek.
A snad by pak konečně zmizely ty nekonečně diskuze o hazardování se životem a nezodpovědnosti maminek, co se rozhodnou rodit doma.

Hezký dne Vám přeje Miriam