Re: Jak jsem kojila aneb náš boj o mléko

Já už teď na to pohlížím s jistým odstupem,ale je fakt,že pokud by se mi nedařilo kojit,byla bych z toho hodně špatná.Jako jsem byla opravdu hodně špatná z toho,že jsem prvního kluka porodila císařem(neplánovaným).Prostě asi na nás působí media,moc o tom přemýšlíme,moc chceme,aby to bylo všechno "špígl-nýgl".Nejlepší je přece "úplně přirozený porod",nejlepší pro dítě je přece kojit,kojit,kojit!! Co pak udělá neúspěch v těchto "stěžejních ženských úlohách" s už tak labilní psychikou novopečené,unavené,bolavé maminky,to jste mnohé zažily a popsaly.Tento článek je o histerii kolem kojení,o něco dříve je na Rodině článek "Jak jsem rodila-nerodila"- tam píše spousta holek o své bolavé duši z nepovedeného porodu.Holky,pokud vás to všechno teprve čeká,zkuste se z toho poučit a neupínejte se k přirozenému porodu a ke kojení jako k jediné přípustné možnosti.Berte to tak,že bud to půjde,nebo to nepůjde.KOjení je moc fajn,ale ne za cenu vyčerpané mamky na pokraji zhroucení.Mimochodem,já měla na závěr obou kojení (kolem 2 let věku dítěte)opravdu ohromné potíže s odstavením - o tom se také moc nemluví a nepíše.