Já jsem to taky nezvládla
Celkem mě potěšilo a taky uklidnilo, že nejsem na světě jediná, kdo nezvládl kojení, protože jsem se s tím nemohla dlouho vyrovnat. Mám vpáčené bradavky a již v těhotenství jsem věděla, že kojení nebude jen tak jednoduché, proto jsem už od sedmého měsíce nosila formovače bradavek a bláhově si myslela, že to bude po porodu v pohodě a kojení se rozjede jak na běžícím pásu, ovšem opak byl pravdou, přesně jak líčíte, přisátí bolelo tak, že mi lezly oči z důlků a moje malá Verunka nevypila skoro nic. Když si vzpomenu na pobyt v porodnici, jak mi neustále sestry radily co a jak, zmáčknuté bolavé bradavky strkaly malé do pusinky, tak se mi chce ještě teď brečet. Po propuštění z porodnice, kde jsem mimochodem kvůli kojení, šíleně bolavým bradavkám a nervům nadranc zůstala o den déle, jsem si poradila sama, a to tak, že jsem koupila elektrickou odsávačku a odsávala. Ze začátku jsem pokrývala skoro celou denní dávku a bláhově si myslela, že jak se mi zhojí bradavky, kojení se rozjede - samozřejmě jsme skončili na flašce, ale říkala jsem si, aspoň má malá moje mléko. Bohužel se mi nepodařilo tvorbu mléka rozjet, po měsíci a půl jsem dávala půl denní dávky mateřiny a půl nutrilonu, po dvou měsících se to snížilo asi na třetinu mého a teď, kdy má malá bez týdne tři měsíce, už nemám mléko vůbec, prostě se přestalo tvořit a jsme plně na nutrilonu. Je to škoda, ale říkám si, že měla moje mléko aspoň v tom začátku. Byl to boj, však Vám nemusím nic vykládat, kdo to nezažil, nepochopí, že jo? U příštího děťátka si beru odsávačku určitě s sebou už do porodnice a nebudu jak telátko důvěřovat všem těm osvědčeným radám, co rozdávají v porodnici a "pojedu si po svém". Přeju Vám, abyste si udržela mléko co nejdéle, i když je to fuška:). Vjerča
Odpovědět