Ja tedy Janu nechapu, nema mi co zavidet!!!

Pratele, chtela bych vas upozornit, ze jsem to ja, o kom se tady pise. A je to taky Jana, o kom se tady pise. Je to nas soukromy zivot.
Dekuji pisatelce tohoto prispevku, dekuji ji moc, protoze s ni souhlasim. Ano, souhlasim s tim, ze nektere "starsi" zeny jiz nemaji tolik sanci jako napriklad ja, 28mileta vysokoskolacka. Vidim to hlavne na sve mamince. Vystudovala stredni zdravotnickou skolu a po 25ti letech ve zdravotnictvi se citi vyrazena, vsude se ted mluvi o propousteni a ona ma strach!!! Se strachem chodi do prace, ale zaroven rika "Vsichni maji strach, milacku, tak se podivej na sebe, ja ti tak zavidim tu tvou praci, co ja bych za to dala".
A ja vzkazuji vsem zenam, ktere maji podobne strachy - NEBOJTE SE!!!

Vy, ktere mate deti, byste asi nemohli delat tuto praci, co delam ja. A to rikam otevrene. Sedim tady u tohoto pocitace deset az jedenact hodin denne. Nebyla jsem na toto misto vybrana protekcne, moje firma za me zaplatila pekny balik jedne "radobyprofesionalni agenture". Nespim ani se svym sefem, ani s nikym jinym. Chodim rano na osmou do prace a domu se dostavam pred osmou vecer. Skutecne makam, pracuji s ruskym a anglickym textem kazdy den, jinak nez anglicky se u nas temer nemluvi.

Nesnasim lidi, kteri si stezuji, protoze kazdy ma dnes svobodnou volbu rozhodovani. A ZA TIMTO NAZOREM SI STOJIM! Ja jsem odjakziva chtela rodinu, deti a chtela jsem to vsechno hned!!! Jenze ono to je tezky, kdyz nemuzete svemu partnerovi duverovat. To, ze jsem ted sama, pro to mam sve duvody. Chci si najit toho praveho partnera - POCTIVE RECENO SKUTECNE ZADNY NA ME ASI NIKDE NECEKA PRI MEM PRACOVNIM ZAPRAZENI... Ale ja to zvladnu!

Nesnasim taky lidi, kteri zavidi. U me v soucasne dobe neni preci co! To, ze koukam do obrazovky denne 10hodin, to prece nic neznamena. V clanku se objevila ponekud zavadejici cifra oznamujici castku, kterou mesicne pobiram... No, bylo by to pekne, ale neni tomu tak!!! Vsechny ty, ktere mi neco takoveho zavidely, mohou klidne spat...

Ale at beru kolik beru, chybi mi zazemi, chybi mi rodina.

Postradam SILENE muzovo objeti.. moznost prijit domu a videt lidskou tvar nekde jinde nez na fotkach a v televizi.

Zustavam ale dal v tom zamestnani, ktere jsem si pred rokem a pul vybrala, protoze jsem se ocitla konecne proprve v kolektivu, ktery mi "sedi" - jsou tu fajn lidi, uplne obycejni, vetsinou zenati muzi, kteri si na nic nehraji a vecer spechaji za svymi rodinami. Jsem stastna, ze i ja jsem se ocitla tady. Jsou tu i moji pratele, moji rodice bydli jen hodinku z mesta. Moje fantasticka sestra, ktera dala prednost materstvi pred karierou (a to je o sest let mladsi) bydli kousek ode me... Co vic si mohu prat?

Chtela jsem jen poprosit za nas - pro vas mozna "uspesne" mlade zeny - dobre vypadajici - neodsuzujte nas... a prosim, uz vubec nikdy nam nezavidte. Ono mnohokrat skutecne neni co... A verte, ze i ja doufam v to, ze se jednou stanu maminkou a budu - v pauzach, kdy neni nutno prebalit, vyprat, vyzehlit, navarit, vybrecet se - viset na netu, a hlavne doufam.... ze nikomu nikdy nebudu nic zavidet...


Muj zivot je jedinecny a co se stalo, stalo se. Stalo me to nekdy pekne nervy a hodne usili - vubec nektere chvile ve svem zivote prezit. Ale jsem za to VDECNA... ze jsem... ze jeste chvili budu... jsem stastna.

A preji vsem zenam, aby jejich mysl byla krasna, protoze krasa zacina zevnitr. V srdci (alespon podle me)

Diky za pozornost,
SESTRA