Má zkušenost

Nedávno jsem si uvědomil hroznou věc. Je tak samozřejmá, že si jí už skoro nikdo nevšímá, a přece je to snad nejnebezpečnější věc pro každý mezilidský vztah. Téměř všichni lidé žijí v očekávání toho, že někdo něco udělá. Dřív jsem ti to neuvědomoval, ale vždy, když jsem byl s osobou, kterou jsem měl rád, očekával jsem, že mě políbí. Nevím proč. Prostě jsem to očekával. Stejně tak jsem očekával, že za mnou někdo z mých přátel přijde na návštěvu, že pro mě někdo něco udělá, že se někdo kvůli mně změní… Prostě jsem očekával spoustu věcí, které jsem chtěl, ale které se samy jen málokdy vyplní.
Když totiž od někoho něco očekáváme a on to nesplní, jsme z toho vždycky zklamaní nebo nás to rozzlobí. Říkáme si: "Proč to jenom neudělal? Udělal jsem něco špatně?" A přitom si stačí uvědomit, že ten dotyčný to neudělal prostě jen proto, že ho to nenapadlo. Jak může přece vědět, co od něj očekáváme, když mu to neřekneme? A proč by měl vždycky dělat to, co chceme my?
Proto si říkám, nežijme v očekávání! Žijme tím, co je, s vědomím toho, co být může. Nenechme se zaskočit špatnými věcmi a nechme se překvapit příjemnými. Ale nikdy nic neočekávejme! Je to špatné a může to vést k tomu, že ztratíme člověka, na kterém nám velmi záleží.