občas nepomůže ani říct si...

Tři roky jsem chidila se svým bývalým. Taky jsem se trápila, že si představím, jak něco bude, a ono to nebylo. Takhle jsem to vedla - nevedla asi rok a potom jsem se odhodlala a začala o svých potřebách a přáních mluvit. Jenže výsledek byl ještě horší - když jsem o ničem nemluvila, bylo jasné, že nic neudělá, ale neměla jsem se na něj proč zlobit. Když ale nedělal nic, i když jsem o tom mluvila, bylo na čase odejít. Takže shrnuji: od partnera má člověk právo očekávat trochu empatie (ne o všechno si u svého současného přítele musím říkat) a pokud nemá přehnané požadavky, partner by mu po jejich vyřčení měl vyjít vstříc.