Lízo

mě to tak připadá, že když se někdo do někoho začne opravdu drsně navážet, opravdu překvapivě zle, tak má nějakou svou bolest a tím volá o pomoc. Tohle je čarovné období a prožila jsem v něm spoustu krásného, ale je víc než složité a zvlášť nezkušeného člověka může zaskočit spousta věcí o který si nikde nepřečte a není na ně vůbec připravený a pak jsou strach, zmatek, panika a zkratové reakce pochopitelné. Já si vždycky říkám, že Rodina v tomhle funguje trochu jako hromosvod a možná je lepší, když vynadá dejme tomu mně tady, kde mě to mrzí maximálně 2 dny a vůbec ty reakce ani nemusím číst, dám to třeba přečíst manželovi a on mi to tlumočí šetrně, než když by dotyčná neměla možnost nějak "vypustit páru". Já to v podstatě akceptuju a nepíšu jim, že je mi jich líto i když s nimi opravdu soucítím. Já vím, že ty jim to taky nepíšeš, jen jsem chtěla vyjádřit sympatii.