3.2.2006 23:19:51 Arnošt
Co se psy
Bohužel, když byl syn menší se mu několikrát stalo, že byl napaden psem a to z ničeho nic.
Prostě jsme šli po cestě na sídlišti a z ničeho nic se proti nám rozběhl pes. Neuposlechl, když na něj mladá majitelka volala, a když se přiblížil blíže, tak mne dokonce oběhl, když jsem si mu stoupl do cesty a když syn začal ustupovat. Pak na něj dorážel a skákal.
Podobně v parku v centrální části města, kde je malé zaplivané hřišťátko vyhrazené dětem a velké trávníky obsazené a pos... majitely a psy.
Tam se staré důchodkyni o francouzských holích vytrhl vlčák, utekl 100m a opět dorážel na našeho syna.
Syn je od narození mírně ochrnutý v jemné motorice, takže jeho pohyby tehdy mohli být zvláštní, ale nechci žít ve společnosti, kde bude člověk nejlepší přítel psa.
Takže můj názor: Psi na veřejných prostranstvích vždy na vodítku. Koneckonců mnozí si je stejně pořizují jako celkově méně náročnou náhražku dětí.
Odpovědět