Re: Super :-)

Aleno, mně se také nelíbí, když mi např. kamarádka vypráví, že prostě svému 16-letému synovi MUSÍ koupit značkové oblečení, protože by se mu ve třídě ostatní smáli. Myslím, že to tak není, protože určitě i v té třídě je hodně lidiček, jejichž rodiče na to zkrátka nemají. Myslím si, že člověk by měl vědět, co si může dovolit a co ne. A také, pokud nemám na drahé dárky na Vánoce, tak si nebudu půjčovat, ale raději se budu snažit něco třeba vyrobit sama. (vyšívaný ubrus, upletená vestička apod.) Naštěstí my zatím nemáme finanční problémy, ale vím, že rozhodně nezavrhnu (požehná-li nám pánbíček) kupovat dítěti oblečení třeba v té Rodince. Rozhodně je to lepší, než třeba v sekáči a zároveň je to cenově příznivé. A hlavně - malému dítěti podle mě nezáleží na tom, jestli má na sobě značkové oblečení, ale spíš na tom, aby se cítil pohodlně a příjemně. Zkrátka nakupujeme tak, jak sami cítíme a na co máme. Jediná půjčka, kterou jsme si dovolili, je hypotéka, ačkoli ani tchýni nemůžeme říct, kolik byt stojí. Opět použijeme pravidlo 50%, aby ji to moc netrápilo. Ona je skutečně moc hodná, ale zkrátka její vztah k penězům je víc než velmi opatrný. Například má na účtu kolem 1 mil. Kč, ale je jí líto na to sahat a tak kolikrát má na týden jen 200 Kč z důchodu. Minule už jsem jí sama řekla, aby si vybrala nějaké peníze z účtu, ať má doma neustále nějakou rezervu. Jenže jí to přijde škoda :-) No jo, co dělat. Můžu být ráda, že je toto její jediná vada.