Jako kojící matka to máte jednoduché

Pro mě velmi úsměvné, téměř žádné z doporučení jsem nepoužívala, protože:

"Jako kojící matka to máte s nočním krmením dítěte velmi snadné: Mléko teče "pohotově", v optimální teplotě a naprosto hygienicky do jeho úst, jakmile si ho přiložíte k prsu. Čím rychleji to uděláte, tím lépe. Neboť čím déle musí dítě v noci čekat na nakrmení, tím více je i jeho spánek přerušován."

Mléko teče pohotově do úst miminka, pokud rozměry prsa a miminčí pusy odpovídají. Pokud se musíte napřed trochu "odpustit" a pak teprve přiložit, nic pohotově do pusy neteče nepoteče. Moje dítě prostě čekalo a řvalo.

"Dokud tedy potřebuje být v noci krmeno, je nejlepší, spí-li ve vaší bezprostřední blízkosti, abyste ho mohla už při prvních náznacích neklidu a hladu ihned vzít a kojit. Utiší tak hlad, ještě než se skutečně pořádně probudí, a tak získává dobré spánkové návyky."

Ano, určitě je dobré, když dítě spí ve vaší bezprostřední blízkosti, a to z bezpečnostních důvodů. Při nejlepší vůli jsem (viz důvod výše) dítě nebyla schopná nakojit ihned, nevím, co jsou dobré spánkové návyky, syn spal od šesti týdnů celou noc.

A ještě k tomu, že pro miminko je nejlepší, když je jen přesunuto blíž k mamince a kojeno vleže - tuhle techniku jsem nikdy nezvládla, ubožáčka jsem vždycky zavalila. Takže jsem ho kojila vsedě, nikoli v posteli, ale v obýváku na křesle,nikoli hned, ale až jsem byla schopná mu prso strčit do pusy, a ejhle - všechno šlo jako po másle. Uznávám ale, že vzhledem k tomu, že noční kojení u nás trvalo jen pár týdnů, a i předtím prcek vstával maximálně třikrát za noc, nebyla jsem nucená cokoli na tomhle přístupu měnit. Kdyby vstával desetkrát za noc do půl roku, asi bych taky z postele nevstávala.