Re: kojení, spaní v posteli.....

Ahoj Jitko,
pridavam take jednu zkusenost. Moji dceru jsem se nejdrive snazila davat do postylky, ale pozdeji jsem zjistila, ze spolecne spani v posteli je vyhodnejsi uplne ve vsem (samozrejme krome toho, ze se s tim musi smirit i partner). Dite jednak mnohem lepe spi (jak by ne, kdyz jeste vnima svet pouze podle toho, jestli se citi dobre nebo spatne), ale i ty muzes na nej mnohem lepe reagovat, protoze naprosto odpada vsechen ten cas nez se k nemu dostanes. Kdyz je trosku starsi tak zacne mit sny, ktere ho obcas probouzi a kdyz lezim vedle ní, tak to zaregistruji hned, a vubec nedojde k tomu aby se musela s placem probouzet. Proste male deti potrebuji hlavne citit bezpeci a kdyz jim v postylce neni dobre, tak je to dukaz ze jsou citlivejsi a vetsi pocit bezpeci jim jedine prospeje. Samozrejme to musi rodice chtit. Pokud to ale chteji, nemaji pocit ze je dite obtezuje ale naopak se raduji z jeho blizkosti (ktera uz nikdy nebude tak velka) tak si myslim, ze to muze hodne upevnit i jejich vztah. Mam kamaradky ktere maji jiz starsi deti se kterymi v posteli spaly a do jedne rikaji, ze kolem tri let si deti samy zvolily vlastni postel - jako dukaz ze uz jsou velke. Myslim si, ze kdyz je dite zrale se osamostatnit, udela to samo a bude na sebe hrde a posili ho to. Nikdy jsem ale neslysela o tom, ze by deti posilovala nucena separace.

Jeste k tomu nespani, mozna by ti hodne pomohl satek. ja jsem malou nosila v satku hodne dlouho a kdyz byla takhle malinka (byla hodne drazdive miminko) tak satek byl uzasny. V nem deti vetsinou dobre spinkaji, protoze nejsou samy v postylce ale u maminky. Navic jim to hodne pomaha v rozvoji psychomotoriky. Treba by to stalo za zkousku :-)