Re: Souhlasim...
Společné spaní s dítětem v posteli praktikuju od dceřiných cca šesti týdnů. Ačkoliv byla fakt drobek, tak jsem ji nikdy nezalehla ani "nepřilehla". Dokud jsem to nevyzkoušela na vlastní kůži, tak jsem tomu nevěřila, ale opravdu funguje nějaký mateřský instinkt, který mi zabraňuje použít dítě jako polštář :-)
Většinou se setkávám s názorem, že kvůli společnému spaní bude dítě rozmazlené ... no, i kdyby náhodou bylo, tak pro mě prostě při společném spaní stejně převažují ta pozitiva - v noci se vyspím a ráno vstávám v pohodě. Vzhledem k tomu, že mezipůlnocí a osmou hodinou ranní zhruba třikrát kojím, tak bych asi jinak ráno vypadala jako mrtvola.
Odpovědět