Re: Můj pohled

Zatím zkušenosti s vlastními pubertálními dětmi nemám,ale vzpomínám si na svoji vlastní pubertu,kdy jsem jezdila na různé akce a tábory,bylo to fajn,dodnes mám z té doby kamarádku.Naši s námi jezdili na dovolené,když jsme byli malí a mě se to líbilo pak i když už jsem byla i v té pubertě,měla jsem mladší sourozence,kteří byli hrozně nadšení a mě ani nenapadlo,že bych se měla cítit otráveně,občas jsme s mamkou konflikty mely a nevhodné-moje chování se samozřejmě řešilo,stejně tak i u sourozenců,když zlobili.
Pak ,v patnácti to už jsem spíš jezdila na a´kce sama,našitehdy na dovolenou nejezdili,z finanč.i jiných důvodů.
Ted na dovolenou jezdí s mojí 18 ti letou segrou,ale je to naopak-oni chteji vyrazit na tůru,ale ona by se válela u moře.Ale i když na ně nadává,jak jsou hrozný,tak přesto,když ukazuje holkám ve třídě fotky,holky závidí,jakýho má hezkýho tatku,a jak úžasné to tam bylo.
My také po ctyřech letech razíme na dovolenou a jak je řečeno v úvodním článku,nemusí to být ani drahé,když jsou děti malé,stačí jim méně,ale zato láskyplná náruč,pochopení a hřejivé slovo je moc důležité,samozřejmě taky hry a legrace.