Prázdniny s rodiči nemusejí být nuda

Společná dovolená by měla být samozřejmostí. Že na to není? Prožila jsem s dětmi krásný týden pod stanem na koupališti v Roudné. Je tam vždy víc stanujících, a tak odpadl strach samotné ženské (ještě k tomu těhotné) z noci. A stálo to pakatel!

Aby byla společná dovolená přitažlivá i pro děti, nepřehánějte to v těch pár dnech s prací - celodenním zavařováním meruněk děti nenadchnete (pokud ovšem nemíníte vyjet na celé prázdniny na chalupu). Nemusí tam být přepych - kraťasy a staré triko úplně stačí, flek od borůvek pak přejdete s nadhledem. Děti nestojí ani o vybrané restaurace a stravu dle zásad zdravé výživy můžeme občas porušit. Chleba s kusem vysočiny nebo opečený párek pro ně bude mana nebeská. Hlavně dětem nezkazte dovolenou nervozitou, hádkou, napomínáním, poučováním. Děti jsou šťastné, když vidí šťastné rodiče. Máma s tátou se drží za ruce, hrajou s nimi karty, vymýšlejí různé žertíky. Vůbec se mi zdá, že v rodinách chybí humor, smích. Maminky, co ty vaše ustarané obličeje, tátové, co váš podmračený pohled? O dovolené hoďte starosti za hlavu, všichni si to zasloužíte.

I malé děti, ještě školkové, si mají vychutnat letní měsíce, mají mít své prázdniny. Může to být pár dní u babičky nebo s tetou na chatě. A samozřejmě dovolená s rodiči.

Dovolená s dospívajícími dětmi

Nechtějí s vámi vaše dospívající děti trávit dovolenou? Někde je možná chyba. Plánovali jste ji opravdu společně? Víte, co by děti chtěly prožít, kam by se chtěly podívat? Když už jste se shodli v plánu, uvědomte si, že program o dovolené může být pro dvě generace odlišný. Baví vás celý den ležet na pláži? Váš šestnáctiletý syn by se ale možná rád prošel po pláži sám nebo doprovodil sestru na čumendu po obchůdcích. Představujete si celý den na chatě u kafíčka a křížovky? Děti mohou na túru do lesa. Jste vášniví turisté? Nechte klidně svého puberťáka jeden den prolenošit v posteli u knížky. Čím starší potomek, tím víc mu uvolněte křídla a umožněte mu vlastní aktivitu.

Učit se o prázdninách, nebo ne?

Klasické učení u stolu s doplňováním pravopisu či počítání sloupců příkladů u stolu jednoznačně není to "pravé ořechové". Zkuste to jinak. Dítě může napsat pohled babičce či dopis z tábora, vést rodinný deník z putování. Můžete číst menším dětem pohádky, větším nabídnout encyklopedii či alespoň časopisy. Ať dítě zkusí spočítat, kolik knedlíků mají na talíři máma, táta, děti, kolik je to dohromady. Za jak dlouho budeme u Macochy, když je vzdálená 140 km a jedeme průměrnou rychlostí 90 km/hod? V autě si zahrajeme slovní fotbal, přezpíváme všechny písničky o zvířátkách. V lese si dáme soutěž v poznávání stromů a tu kládu zvedneme pákou. Na Vyšehradě obejdeme hroby slavných - buď se trumfujeme, kdo o nich ví víc, nebo se necháme poučit. Podíváme se, odkud skákal Šemík. Hledáme hvězdy na obloze, pozorujeme západ slunce, kam se nám skutálelo? Zkuste si v restauraci vybrat jídlo podle anglické přílohy, to bude legrace. Je tohle učení, nebo ne?

Bezpečnost dětí

Za své děti jsme plně zodpovědní. S nebezpečím je musíme seznamovat a učit je přiměřeně věku je zvládat. Malé děti nespustíme z očí u vody, i když umějí plavat. Třináctiletého kluka už na koupaliště pustíme, ale do lomu? To sotva! Plave sice spolehlivě, ale víte, že se nebude chtít předvést před kamarády a nebude skákat ze skály?

Musíme své děti naučit opatrnosti a zodpovědnosti za jejich činy.

Autorka je psycholožka, maminka pěti dětí, vedoucí výchovně léčebného oddělení při DDŠ Přestavlky.