Na výlet i s kočárkem: Keltskou stezkou

Celá trasa leží na území Prahy, z čehož vyplývá, že veškeré cestování omezíme pouze na pražskou MHD. Přesto se však dostaneme do míst, kde lze na chvíli snadno zapomenout, že Staroměstské náměstí je odsud vzdáleno pouhých 13 kilometrů vzdušnou čarou.

Východiskem nám tentokrát bude sídelní oblast Točná, což je součást Prahy 12, ležící pro změnu na území městské části Prahy 4. Samotná Točná připomíná spíše poklidnou středočeskou vísku, než součást rušného velkoměsta a tomu odpovídá i dopravní dostupnost. Dovézt nás sem může pouze městský autobus č. 173, který zde má konečnou, popř. příměstské autobusy č. 341 a 342. Při cestě z centra je možné použít tramvaje čísel 3, 17, 21, dojet na zastávku Nádraží Modřany, kde lze pohodlně přestoupit na některý z uvedených autobusů, který nás doveze na náměstí Antonína Pecáka v Točné. Samozřejmě je též možno použít automobil, s parkováním by zde neměl být problém.

Trasa je na mapce žlutě podbarvena

Z náměstí půjdeme ulicí Branišovskou, ze které na první křižovatce odbočíme do postranní ulice Na Stráňkách. Touto ulicí dojdeme až na konec obydlené čtvrti a za posledními domy se vnoříme do lesa, kde naše stezka začíná. Jedná se o naučnou stezku, která je značena typickou zelenobílou turistickou značkou se šikmým proužkem, což nám usnadní orientaci. Trasa vede po nezpevněné, avšak pohodlné lesní cestě - nejprve víceméně po rovině, po chvíli však začne stoupat. Kopec se dá zvládnout bez většího úsilí, jen v závěrečné fázi je stoupání o něco prudší. Ocitneme se na vrcholku, na němž je malé rozcestí - pokud se pustíme pěšinou vlevo a ujdeme nějakých 300 metrů, můžeme se pokochat pohledem ze skromné přírodní vyhlídky mezi nízkými stromky - výhled může být dále limitován listím na stromech mimo zimní období. Vrátíme se zpět na rozcestí a pokračujeme dále po naučné stezce, která pro změnu klesá dolů. Po pravé straně naši cestu lemuje mohutný val, jehož trasování dává tušit, že jde o dávné dílo lidských rukou. O tom, že se jedná o pozůstatek stavby dávného keltského osídlení, jakož i další podrobnosti, si můžeme přečíst na jedné z informačních tabulí, které naši trasu lemují. Jdeme stále dolů, až dojdeme k místu, kde je v popisovaném valu provalený průchod - naše cesta pokračuje právě tudy. Ještě předtím mineme skromný altán, spíše jen zastřešenou lavičku se stolkem, kde můžeme v případě potřeby nakrmit či přebalit mrňouska, nebo si jen tak na chvíli oddechnout. Zmíněným průchodem vede stezka strmějším klesáním dále (zde se vyplatí s kočárkem opatrnost, ale projet se tudy rozhodně dá). Klesání se postupně zmírňuje a po pravé straně mezi stromy již lze vidět druhou cestu, po které se budeme vracet nazpátek. Dojdeme až k prvním domkům zahrádkářské osady nad místem zvaným Závist, odbočíme na křižovatce lesních cest ostře vpravo a po již výše naznačené cestě se vracíme zpět. Můžeme také ještě sejít o trošku níže až na příjezdovou ulici k zahrádkám a pokračovat až na konec naučné stezky a dále na zastávku "Závist", kde staví autobus č. 165, a zde výlet ukončit. Chceme-li se však vrátit zpět na výchozí místo, musíme podstoupit relativně mírné, zato však vytrvalé stoupání po již popisované lesní cestě, jejíž okolí má také něco do sebe. Cesta již není součástí naučné stezky a proto je neznačená. Brzy zjara či po deštích je její spodní úsek nepříjemně bahnitý - v takovém období je nutné počítat s notně zablácenými botami a kolečky kočárku. O něco výše je již povrch cesty pevný a pohodlný. Dojdeme až na okraj Točné, do ulice Branišovská, po které se můžeme vrátit zpět na náměstí, z něhož jsme vyšli.

Celá cesta (tam a zpět) měří 4 a půl kilometru a zvládnout se dá za necelé dvě hodiny včetně různých zastávek a přestávek. Vzhledem ke kopcovitému terénu a nezpevněným cestám nelze tuto procházku příliš doporučit pro kočárky s malými kolečky, popř. jakékoli, které jsou konstrukčně určené pouze do města. Za mokra oceníme i kvalitní pohorky - nebude to z kopce klouzat a zmíněný blátivý úsek také překonáme snadněji (horší to bude jen s následnou očistou). Co se občerstvení týče, vzhledem k "délce" trasy postačí určitě lahev s něčím k pití. Pro miminko platí samozřejmě vlastní a čistě individuální pravidla.

Ačkoli se jedná o jednu z "méně provařených" pražských procházkových tras, která neohromí tolik, jako např. cesta Prokopským údolím, potěší nás sympatické okolí i nádech prehistorického tajemna, kterému se zde můžeme na chvíli beztrestně podvolit.

Tip: Pokud toho stále nemáte dost, lze (jste-li zde autem) popojet ulicí Branišovská serpentinami dolů, na hlavní se dát vlevo, dojet před most Závodu Míru, zde zabočit opět vlevo a bezprostředně za křižovatkou po pravé straně zaparkovat. Jste v ústí Břežanského údolí, kde si můžete prohlédnout různá (vesměs tuzemská) zvířátka v malé lesní ZOO, která se zde nachází podél potoka. Dojít sem je možné i pěšky, pokud bychom se nevraceli zpět na Točnou, ale pokračovali na zastávku autobusu č. 165 - Závist - a od ní vlevo dolů podél silnice až k mostu Závodu Míru.

Příjemné zážitky a hezké počasí!

Stoupání na začátku stezky

Cestou k nejvyššímu bodu - pohled zpět

Výhled mezi stromy

Březový hájek na vrcholu

Zpáteční cesta - bahnitý úsek je o něco níže