Na výlet i s kočárkem: Okolím Černošic

Výchozím bodem nám bude obec Černošice, která je jen malý kousek za hranicí hlavního města. Městečkem prochází železniční trať č. 171 Praha - Beroun, tudíž nejsnadnější a patrně také nejrychlejší dopravou nám bude vlak, na který můžeme v Praze nastoupit na Hlavním nádraží, popř. též na nádraží Praha-Smíchov. O víkendech jezdí spoje každou půlhodinu, jedná se o nízkopodlažní pantografové jednotky, z čehož vyplývá, že jak dopravní obslužnost tak i nástup a výstup s kočárkem nám nebudou činit žádné problémy (snad s výjimkou schodů na třetí nástupiště na smíchovském nádraží). Na zastávce Černošice vystoupíme zhruba po čtvrthodině jízdy a zde nás čekají dvě možné varianty dalšího postupu.

Jako první se nabízí možnost ušetřit síly a nechat se dovézt autobusem příměstské dopravy č. 415 do zastávky Černošice, Vráž, U transformátoru. Je v tom ovšem menší háček - zatímco ve všední dny jezdí tento autobus prakticky od každého druhého vlaku, o víkendech je četnost spojů výrazně nižší. Abychom tedy předešli zklamání, je nutné použít takové spoje, na něž autobus přímo navazuje - např. vlak Praha - Beroun s odjezdem z Prahy hl.n. v 09:11 hod. (Smíchov 09:19), popř v 12:11 (Smíchov 12:19). Z Černošic - žel. zast. pak odjíždí zmíněný autobus vždy 10 minut po příjezdu každého z těchto vlaků (tj. v 09:33 a 12:33 hod.). Nástupní zastávka je na dohled od železniční stanice v ulici Karlštejnská, stačí přejít hlavní ulici a pokračovat rovně kolem hotelu Slánka, cca 30 metrů. Trasa autobusu vede stále stejným, tj. prvním pásmem příměstské dopravy, pokud tedy cestujeme na vícepásmovou jízdenku ROPID (tak třeba ze Smíchova je to třípásmová za 20,- Kč), tato platí i po přestupu do autobusu.

Mapový výřez s trasou výletu, zeleně podbarvenou (aneb: lépe to nejde)

Větší část trasy přenesená do plánku - zeleně podbarvená

Druhou variantou je možnost pokořit protivné stoupání mezi vilkami po svých. V takovém případě je zřejmě nejjednodušší zamířit od vlaku do ulice Karlštejnská, minout osiřelou zastávku autobusu a první ulicí zabočit vlevo (ul. Riegrova). Tato ulice ústí na hlavní silnici, ale těsně nad touto křižovatkou odbočuje vpravo, do kopce mezi vilky, ulice Karlická. Právě tou se pustíme vytrvale vzhůru. Půjdeme stále rovně až na vrchol stoupání, kde se název mění na ulici Boženy Němcové (to jsme se již dostali do části Černošic zvané Vráž). Pokračujeme stále v přímém směru, až dojdeme na křižovatku s ulicí Smetanova (dál to již rovně nejde). Zde odbočíme vpravo a po zhruba 150-ti metrech nás čeká další křižovatka, na níž odbočíme vlevo do ulice Erbenova. Ta pak vyústí na ulici K dubu, po níž se dáme vpravo. Ulice K dubu vychází od zmiňované autobusové zastávky Černošice, Vráž, U transformátoru, zde se tak obě popisované varianty spojují.

Dále pokračujeme posledně jmenovanou ulicí okolo posledních domků (pro lepší orientaci: ulice je panelová, jako jediná v širokém okolí), mírným stoupáním až k prastarému dutému dubu, který podle legend pamatuje dobu vlády otce vlasti, Karla IV. Zde je i skromné místo pro odpočinek, skýtající dřevěnou lavičku. Od tohoto místa přechází panelová cesta v úzkou asfaltku, po které se mírným stoupáním lesem dostaneme až na vrchol, ke křižovatce s modře značenou turistickou trasou (doposud jsme šli mimo značení). Pozor jen na občasný průjezd automobilů - naštěstí jich zde jezdí jen málo. Zde se nabízí možnost odbočit vlevo po modré do obce Vonoklasy, avšak autorům není známo, jakým terénem se tato trasa ubírá. Vyzkoušenou variantou pak je tato: pokračovat po neznačené asfaltce v přímém směru, minout zarostlé silážní jámy po levé ruce a kousek nad nimi odbočit vlevo na polní cestu vedoucí částečným zářezem v okolním terénu. Po ní dojdeme k prvním domkům ve stráni, cesta se zde zúží a pokračuje prudce dolů mezi ploty jako pouhá pěšinka, široká tak akorát na průjezd běžného kočárku, až vyústí do ulice Na Vršku pod návsí v obci Vonoklasy. Podél vodní nádržky dojdeme až na náves k obecnímu úřadu, zde se dáme vlevo ulicí Černošická (od další křižovatky Karlická), až k restauraci na konečné zastávce autobusu (sem zajíždí - o víkendu sporadicky - další příměstská linka č. 415 od žel. stanice Černošice, jejímž případným použitím se však ochudíme o prohlídku nejstaršího stromu Českého krasu). Vzhledem k tomu, že před občerstvovnou je krytá předzahrádka, lze toto místo doporučit k odpočinku, doplnění tekutin či ke svačince jak pro dospělé, tak i pro mimčo. Odsud dále pak pokračujeme rovně dolů ulicí Ke Krásné stráni, která vede mezi novostavbami luxusních vilek, aby se na konci zástavby vnořila do lesíka, kterým dále pokračuje (stále dolů) jako poměrně pohodlná lesní cesta. Na konci klesání pod lesem se objevují okolo cesty chatky se zahrádkami, především je zde však křižovatka tří polních cest. Vpravo odbočuje zelená turistická značka směrem do Dobřichovic, o kousek níže vlevo nás může zlákat upravená polní cesta, která však končí v chatové osadě. Ačkoli to na pohled vypadá jako nejméně pravděpodobná varianta, je nutné pokračovat stále rovně po prostřední z těchto cest, která je lehce zarostlá travou a zjevně nepříliš frekventovaná. Ta nás mírným klesáním mezi poli a podél mezí zavede až k několika domkům a dále ke křižovatce se silnicí Černošice - Dobřichovice. Tuto silnici pouze přejdeme a pokračujeme jedinou možnou cestou dolů k chatové osadě Kluček. Hravě přebrodíme stejnojmenný potůček a podél něho pokračujeme dále. Po levé straně jsou v souvislé řadě chaty a chatičky se zahrádkami, po pravé straně se přibližuje tok řeky Berounky, do které se potok Kluček nakonec vlévá. My pokračujeme po navigaci podél Berounky, stále ve směru po proudu řeky. Po necelých pěti stech metrech zabočíme vlevo vzhůru po prašné ulici mezi chatkami a domky, mineme dřevěnou sezonní restauraci v osadě Slunečná a o kousek výš se nám otevře výhled na říční údolí, jez a železniční viadukt nad řekou. Ulice se stáčí vlevo a ústí na křižovatce s ulicí Slunečná. Zde odbočíme vpravo dolů, abychom po chvilce znovu odbočili, tentokrát vlevo, před kamenným mostem, po němž ulice Slunečná pokračuje dále. Ulicí Revoluční, na níž jsme odbočili, dojdeme až těsně nad železniční přejezd, dáme se vpravo, přejdeme koleje a za nimi odbočíme vlevo do ulice Nádražní. Tou se dostaneme na vlakovou zastávku Černošice - Mokropsy, kde je cíl výletu. Zde zbývá již jen počkat na vlakový spoj zpět do Prahy.

Popisovaná trasa vede po vcelku obstojných komunikacích, mírně problematickým místem může být pouze prudké klesání po úzké pěšině na začátku Vonoklas nebo napůl zarostlá polní cesta před dobřichovickou silnicí. Celá trasa měří 7,5 km, při pěší variantě od černošické vlakové zastávky je o 2 km delší. Mírně zvýšenou náročnost na fyzickou kondici "řidiče kočárku" klade zejména nezanedbatelné převýšení, které při pěší variantě činí nějakých 200 metrů. Všechny tyto důvody vedou k doporučení použít kočárek s kolečky o větším průměru, přičemž se nemusí jednat nutně přímo o terénní konstrukci, dále pak z hlediska časového pojmout výlet jako (téměř) celodenní. Možností občerstvení je na trase vcelku dost (Černošice, Vráž, Vonoklasy, Mokropsy), přesto se láhev s vodou nebo svačina přibalená s sebou určitě neztratí. Trasu lze bez problémů absolvovat prakticky v jakémkoli ročním období (v zimě však určitě nebude příliš atraktivní) a jako obuv postačí cokoli lehce turistického, typově "botasky, invazky, pohorky".

Podzimní pohled na kopec Babka z Vráže

Ulice K dubu, která vede.... k dubu!

Prastarý dub u cesty do Vonoklas

Pole vlčích máků u Vonoklas

Výhled z Mokropes do údolí s vláčkem z pohádek o mašinkách

Uff - pro dnešek to již stačí. Howgh.