Re: Co bude s Rogerem...
Berme to jako informaci z třetí ruky. Rodiče Rogera jsou v článku vykresleni v nepřílíš dobrém světle...Nechce se mi ani moc věřit tomu, žeby rodiče autistu nechali takto "potopit".
Nějak mi tam nesedí ani to "zhroucení majitelů". Pokud sotva nastoupil, musel mít nějakou zkušební lhůtu, ne. Mohli ho vyrazit hned po první směně.
Hlásím se k těm, kdo si myslí, že více užitku mohl Roger z tého brigády mít pokud by majitelé dopředu věděli co a jak, jak s ním mají jednat, jak stanovit pravidla atd.
Tím, že to udělali tak jak to udělali si pouze potvrdili, že to Roger v běžném světě nebude mít lehké. Nic víc. Roger se nenaučil ničemu novému.
A mohl.
Jedna ze života. Zaměstnávám holku s těžkou dyslexii a dysgrafii. S veeeelkým trápením vystudovala školu zaměřenou na administrativu (první chyba rodičů), pak se "po známostech" upíchla jako zapisovatelka u soudu (děs běs, trápení pro obě strany). Měla z toho stres. Její nadřízení se jí snažili pomoci v odstránění chyb. Pak nastoupila k nám. Od začátku jsme věděli vo co go. Domluvily jsme se na pravidlech, použily veškeré možné technické pomůcky zabraňující odeslání mailu s textem SVLAŠTNÍ ŠKOLA V PEHŘIMOVĚ USTY a fungujeme spolu už třetím rokem. Díky tomu, že jsem od začátku věděla jaké to s ní je, nikdy jsem si nemyslela, že je neschopná nebo blbá. Ona se naopak nemusí stresovat když mi třeba píše vzkaz rukou a má tam v průměru 2chyby v každém slově.
Odpovědět