Ma situace

Mile maminky,
se zajmem sleduji diskusi o pracujicich a nepracujicich matkach. Doposud jsem nemela odvahu se zapojit. Pouzivaji se zde totiz uplne jina meritka, nez podle kterych zije ma rodina, coz me prekvapuje i trochu desi. Ja pracuji od 5 mesicu sveho syna devet hodin denne + hodinu pul mi trva celkem cesta do prace a zpatky. Na nekolik mesicu po mne prebral peci o syna manzel, potom slecna na hlidani.
Nyni ma syn dva roky a je to vesele a vyrovnane dite. Slecnu na hlidani ma velmi rad, ale na prvnim miste je u nej stale maminka. Kdyz jsme spolu, nehne se ode me na krok.
Z meho popisu jiz mozna nektere z vas tusi, ze ziji v zahranici. Zde je tento zpusob uplne normalni, maximalne se tem stastnejsim podari ziskat omezenou pracovni dobu, ale v mem pripade je to nemozne. Dalsi moznost je pak se vzdat zamestnani v podstate naporad. Pripady zen, ktere zustanou doma tri roky a pak se jim podari se navratit do pracovniho procesu, jsou zcela vyjimecne.
Mrzi me, ze jsem se synem nemohla byt dele doma (alespon do jednoho roku). To by ale pro me znamenalo ztratu velmi tezce ziskaneho pracovniho mista a praktickou nemoznost si najit neco noveho - ekvivalentniho, nepocitam-li fakt, ze z manzelova platu bychom sice vyzili, ale museli bychom se velmi omezit. Materska se zde totiz pobira pouze po dobu tri mesicu po porodu (a dvou pred porodem).
Nezastiram, ze je pro me prace velmi dulezita a nedokazala bych uz delat zamestnani, ktere neodpovida me kvalifikaci. To jsem prave delsi dobu musela (jako cizinka, na ktere se zde nahlizi trochu s neduverou), nez se mi podarilo presvedcit okoli o svych schopnostech. Moc jsem tim trpela a uz bych se do takove situace nechtela vratit.
Proto trochu zavidim vsem maminkam, ktere maji opravdovou moznost volby, jestli a jak dlouho byt doma. Je pravda, ze cim dal se zustava doma, tim tezsi je navrat do zamestnani, kde se pozice musi castecne znovu budovat, ale uz to, ze se maminka ma kam vratit, je velika vyhoda.