Re: chudák zaměstnavatel

No Ridwen mi se článek hrozně líbil, byl moc pěkně napsaný, ale když nad ním uvažuju z hlediska , které jsi popsala ty, musím uznat, že máš pravdu. Když jsem se vracela do zaměstnání, musela jsem si moc dobře promyslet, jestli to opravdu zvládnem. Nemohla bych si dovolit nastoupit a pak prostě zdrhnout, že nezvládám. Můj šéf byl strašně hodný, že mě vzal zpátky, když jsem to potřebovala, dal mi důvěru, že budu dobře pracovat i s malým dítětem a já ho pak podrazím? Mnohokrát jsem měla v zaměstnání krizi a chtěla se vším praštit, že se nějak prostě protlučem, ale zadržel mě pocit zodpovědnosti. To, že se mi hroutí domácnost by mi bylo šumafuk, moc dobře nechápu, co se tak v domácnosti může hroutit, záleželo by mi na dítěti, na tom jak se ono cítí. Jak už někdo napsal výše můžu zjistit, že nezvládám, třeba po třech týdnech, měsích, neříkám, že se mi to taky nemohlo v krajním případě stát. Ale po třech dnech? Trošku předčasné ne?Zavání to spíš zbrklostí, než opravdovým ,dospělým chováním.
Nicméně nic to nemění na tom, že článek je opravdu velice pěkný, je jedno jak se autorka se situací vypořádala, nebo jestli bere nebo nebere HA :-), hlavně že nás vyzvala k toleranci a pochopení a to se mi líbí.