k tomu mám hodně co říct

Tak já jsem tady asi jediná, kdo přesně tuto situaci zažil sám na sobě. Přešla jsem z kvalitní jazykovky na víceleté gymnázium. Byl to první rok, kdy se tato gymnázia otevírala. Bylo to ale v jiné době, měla jsem za sebou tři roky ruštiny a jeden angličtiny. Na gymplu jsem udělala velkou chybu a začala znovu s angličtinou, což mě dost zabrzdilo. Měla jsem začít němčinou a angličtinu dělat dál v jazykovce ve volném čase. Tolik k jazykům. Jinak nelituji, i jazyková škola pro mě byla celkem jednoduchá, připadala jsem si jako hvězda a neučila se. Na gymplu jsem přišla na to, že lidí, kteří jsou podobně nadaní, je mnohem více a že jsou i tací, na které zdaleka nestačím. Všichni jsme se tam velmi brzo naučili dělat si sami poznámky, což jsme zúročili na výšce. Cítila jsem se velmi zopdovědně a dospělě, protože jsme chodili na gymnázium s tradicí vykání- no představte si, starší kantoři nám v těch dvanácti letech skutečně vykali... Možná vám to připadá praštěné, ale mně to přišlo velmi výchovné. Nevím jestli se to ještě někde dělá.