Re: Hezký,ale...

Jano, já jsem s kanadským zdravotnictvím zjistisla, že člověk se prostě nesmí nechat vyhodit. Při porodu mě taky chtěli poslat domů (nebo jít nakupovat, to mě dorazilo úplně:))), ale já jsem prostě odmítla odejít. Tak pokrčili rameny a nechali si mě tam, sice na příjmu za plentou, ale aspoň mě nevyhnali někam na nákup...Samotný porod byl pak v pohodě, všichni příjemní, prostě jak podle knihy.

Podle mě nejhorší je projít příjmem a milionem administrativních pracovnic, které se furt ptají na to samé. Jak se člověk dostane k nějakému lékaři, je to celkem dobré, těch je bohužel poskrovnu, takže šance nejsou velké.
Když jsem si jednou zlomila kotník na mnoho kousků, čekala jsem na příjmu, čekala, odpovídala na otázky dokolečka a dokola, trvalo to šest hodin, než sehnali doktora, který se podíval na můj rentgen. Když to prohlédl (trvalo mu to asi deset vteřin), prohlásil, že je to moc blbě zlámané a musím do jiné nemocnice, kde mají na tohle odborníka. Všechno to ale probíhalo s úsměvem:)
Jo, v té druhé nemocncici s odborníkem jsem opět prošla kolem dotazů od administrativních pracovnic, ale pohrozila jsem, že budu dost nepříjemná, jestli mi nedají něco na bolest (přece jenom šest hodin čekat s rozdrceným kotníkem není nic moc), tak mi raději něco píchli a já pak i na ty přiblbé dotazy odpovídala s úsměvem.

Řekla bych, že kanadské zdravotnictví je takové ultimátní - umřít vás nenechají. A krásně to vychovává obyvatelstvo k zodpovědnosti, každý se totiž hrozí toho, že by musel do nemocnice, protože kolem sebe pořád slyší horrorové historky:)
Ale jak říkám, na protivný, nebo arogantní přístup si nikdo stěžovat nemůže, většina se usmívá...tedy personál, ne pacienti:)))

Jo a k těm hasičům...911 jsem tu musela volat jenom jednou a to bohužel hasiči nepřijeli. Bylo to o Vánocích, tak se asi flákali. Nakonec je ale paramedici museli zavolat, neboť můj omdlelý stokilový strýc ležel napasovaný v malé chodbičce a dva hubení paramedici s ním fakt hnout nemohli. Takže u nás hasiči byli potřební:)