Na radu není potřeba drahé tech. vybavení

Ahoj Terezo, myslím, že Tvůj příspěvek mluví velmi rozumně. Mě jen mrzí, že ženy, které mají při porodu problémy, mají u nás zajištěnu veškerou péči, ale ty, které chtějí rodit přirozeně, o to musejí téměř žebrat a hádat se.
Já rodila také u Apolináře a štve mě, že jsem nedokázala některé zásahy odmítnout... Ale máš pravdu, měly bychom si zamést před vlastním prahem, prostě se ze mě v porodnici stala vyplašená holčička a přes to, jak byl personál milý, jsem nedokázala některé svoje pochybnosti (např. ohledně podání oxytocinu a zaujmutí polohy "ležmo") ventilovat a ptát se, jestli by to nešlo jinak. Pravděpodobně jsem si "mohla sama" i za to zastavení kontrakcí - doma krásné kontrakce, pocit, že je vše jak má být (ani na chvilku jsem si NELEHLA, dokonce ani na bok ne, to by mě při bolesti vůbec nenapadlo - aže byla nesrovnatelně slabší než pak v porodnici!), přišla jsem na 7 cm otevřená, ale v nemocnici - NIC... Psychika, bojím se doktorů a při vstupu do zdravotnického zařízení mi začne bušit srdce, bolet břicho, prostě nervy.
Druhá věc je, že můj brouček se rodil trochu jinak (ale FYZIOLOGICKY), což paní doktorka s největší pravděpodobností nepoznala a ta poloha vleže (6 hodin, s kapačkou v ruce) nebyla na tuhle polohu dobrá.
Máš pravdu, že bychom měly být svéprávné, ale já prostě nemohla myslet (jak píšeš, bolelo mě i dýchání a hlavně se mi děsně dlouho chtělo tlačit), takže bych potřebovala, aby mi asistentka nebo lékařka samy navrhly, jestli nechci změnit polohu.
Našim babičkám - prvorodičkám přece takhle určitě porodní báby pomáhaly, to měly k dispozici - radu, osvědčenou zkušenost.