27.11.2006 11:02:02 Miriam
Vrchlabí
Dík za hezký článek. Mám s porodnicí ve Vrchlabí podobnou zkušenost. Rodila jsem velmi podobně. Taky jsem plánovala rodit do vody a pak jsem si to rozmyslela a poté, co jsem vyzkoušela všechny možné polohy, které porodní pokoj nabízel, jsem nakonec rodila v pokleku na žíněnce opřená rukama o míč. Při porodu mi pomáhala paní doktorka Korbelářová a i když jsem měla absolutní důvěru ve všechny tamnější lékaře, jsem ráda, že to byla právě ona. Přítomnost cizího muže, byť lékaře, by celé věci dala úplně jiný ráz. Žena se spíše vžije do pocitů jiné ženy, a vlastně nevím, byť to bude znít barbarsky, proč si muži tuto specializaci vůbec vybírají. Myslím, že dřívější existence porodních bab měla svůj smysl.
Do Vrchlabí to mám z místa, kde žiju, téměř 400 kilometrů, ale neváhala jsem ani na okamžik. Odjela jsem tam 14 dní před termínem, ale nakonec jsem tam zůstala skoro měsíc, protože miminku se nechtělo ven. Ale pojali jsme to spíš jako dovolenou. Bydleli jsme u příbuzných, (kterým za jejich trpělivost tímto děkuji) ale uvažovali jsme i o penziónu. Nevím, jestli bych si po této příjemné zkušenosti troufla rodit v normální nemocnici.
Trochu mě znervózňuje mediální kampaň kolem přirozených porodů. Porody doma jsou líčeny jako strašné riziko a nemocnice vychvalovány - i prostřednictvím televizních seriálů. Proč ale žádná nenabízí takový komfort a přístup jako vrchlabská nemocnice, když to evidentně jde? Proč by žena nemohla v porodnici rodit v poloze, která jí je příjemná? To přece neohrožuje život dítěte. A proč by vůbec měl být porod pro ženu traumatizující zkušenost jen kvůli tomu, že porodník nehodlá změnit svůj přístup a vyjít jí vstříc? Myslím, že změna podmínek v porodnicích by byl lepší způsob, jak omezit počet "riskantních" porodů doma, než štvavé mediální kampaně.
Odpovědět