22.1.2007 7:33:23 Jiřina
To je život
Tak zrovna jsem dovařila čaj a kávu, nejstarší syn vstává, pak další dítě vstane a další.Vstáváme postupně, abychom se neušlapapli.Máme se rádi, tak si vyjdeme vždy nějak vstříc.
Pustila jsem počítač kvůli e-mailům a takový krásný článek mě zahřál na duši.
Musím poděkovat všem rodičům, kteří berou věci realisticky a dělají dětem snídaně a svačinky a neposílají je do školy jako do divočiny, co ulovíš to máš.
Slušnost se neměří počtem dětských cigaret,drzých slov a mluvení v hodině.
Ale to pozná člověk ,až děti povyrostou.
Odpovědět