Re: Muži a domácí práce

Můj manžel sice na rodičovské dovče nebyl, taky měl občas takové ty narážky typu: "taky bych byl na MD, alespoň bych si odpočinul". Když byly malýmu 2roky, odjela jsem s kamarádkou na týden k moři a on se staral. Po téhle zkušenosti uznal, že to tak snadné není. O malýho se dokáže postarat se vším všudy - ráno ho vodí do školky on (já ho vyzvedávám), chodí s ním na kroužky, k doktorce. Oblečení mu chystat nemusím (ikdyž zrovna včera neměl "svůj den" a měl narážky typu "když jedu s malým na trénink jen já, tak mi alespoň přichystej věci" - já mezitím vytírala, neseděla např. u TV). Dokáže při malým i uvařit, vyprat a pověsit prádlo. Dokonce i vyžehlí. Ovšem pravda je, že zmiňované domácí práce fakt dělá jen tehdy, když má svůj dobrý den. Když se mu nechce, tak se prostě "jen" věnuje synkovi. Neustlaná postel nebo špinavýé nádobí ho pak taky moc netankujou. Já vyrůstala v rodině, kde taťka mamce pomáhal, jak mohl (uvařil, vyžehlil atd.), takže pro mě to takový šok, že manžel pomůže, není. Znám ale plno kamarádek, které tohle u tatínků neznaly a i nyní u manželů. A připadá jim to zcela normální, spíš se diví, že ten můj takhle kmitá. ...