dědeček na mateřské

Jsem dvakrát dědečkem - od syna mám vnučku Natálku - 15 měsíců - žijí samostatně , od dcery vnuka Samuela - 6 měsíců, je mi 52 let...
Stalo se, že dítě naší nezletilé dcery - Samík - byl svěřen do péče předběžným opatřením rozhodnutím soudu nám prarodičům ve věku 3,5 měsíce od narození a ve svém regulovaném věku sotva 1 měsíce. Manželka, která má vcelku dobré pracovní místo a může tak snadněji i finančně zajistit i "novou" rodinu než dosud já, stejně tak i z dalších důvodů, dochází přes den do práce, já - dědeček - hlídám vnoučka - zpočátku střídavě s manželkou na protisměnách v práci, pak ve své řádné dovolené, pak na neplaceném volnu... K tomu, aby mi byla přiznána peněžitá pomoc v mateřství, vedla nelehká cesta plná nervů, zklamání, přesvědčování, byrokracie ... ale nyní vše vypadá, že se zpětně vyřeší za pomoci české správy soc.zabezp. i "mateřská pro dědečka" v péči o dítě do půl roku věku dítěte. Po soudem určených 22 týdnech budeme řešit "rodičovskou" dovolenou pro prarodiče dítěte ... a věřte, není jednoduché uhlídat si vlastní vnouče v péči, kterou potřebuje velmi předčaně narozené dítě (ve 30.týdnu těhotenství) před byrokratickými praktikami především sociálních pracovnic, kdy by pro ně bylo "lehčí" dítě umístit do ústavu a až pak se jako my prarodiče ucházet o výchovu a péči vlastního vnoučete ... a ještě se i dál snažit a netrhat vztahy a kontakty s dosud nezletilou dcerou, matkou dítěte, která s námi společně nežije, aby jednou mohla ona o své dítě zodpovědně pečovat a vychovávat.
Rád se podělím a případně převezmu zkušenosti jiných tatínků - možná také dědečků - mužů, kteří se nebojí přebalit, nakrmit, pohrát si, popovídat si s miminkem,vozit kočárek a také asistovat při nepříjemných cvičeních Vojtovy metody a všech nutných zdravotních prohlídkách, kontrolách a vyšetřeních - s tím spojené "nervy" jak to dopadne, pečuji o mimino dostatečně ...??