Takytak

Maceško - naše Marťule podobné období neprožila - to co bylo bylo nej, protože jsme si ji brali ve třech letech a z celých 3 let ji nezůstala v hlavince jediná vzpomínka - alespoň ne taková, kterou by do kázala pojmenovat - těch ostatních má bohužel plnou hlavinku a pomalu se z nich stávají strašáci:o(
ale měli jsme doma na prázdninách tehdy 8letou holčičku - a jak jsem už psala Lence v adopcatkach - vsude kam jsme prisli - tam byla s mamkou, vsude kudy jsme jeli - bydlela teta, babicka apod., presne jak jsi psala - vsechno uz s mamkou delala, jedla, prozila a vse samozrejme bylo mnohem lepsi.
My jsme se s tim setkali poprve v tak velke mire (jinak jsme se s tim setkavali na tabore FODu- ale trosku mirneji) - a treba nas tatka to velice tezce snasel.
Velkou pusu Helence:o)