Také mám jen jednu...naštěstí....
Luboši - tak jsem tak vpodvečer česala pačesy tomu našemu menšímu nadělení (má je pod zadek a sama si je pořádně neučeše) a tu mi padlo oko na monitor, kde jsem si dala zobrazit Rodinu. Přečetla jsem si titulek a začala se smát. Také máme doma Anežku. A přesto, že jí teprve bude 10, občas je jí dost.... Naštěstí máme také jen jednu... Nenense to sebou už to jméno? Jakési "nomen omen"?
Jinak si to úplně živě dovedu za pár let představit, že budeme pro dceru také jednou z mnoha zastávek na cestě životem... Ale tak to má být - pokud nám děti nevisí okolo krku a nebrečí, je jasné, že se jim daří dobře, nebo potíže, které je potkaly, zvládají samy... A zvládáním menších problémů dospívají a otužují se. Hlavně musí vědět, že jsme tady, pokud by nás potřebovaly... pokud by je potkalo něco, co už samy nezvládnou.
Však když jim dáme možnost dospět, ony nám to vrátí, až jednou přestaneme zvládat my....
Držme jim (i sobě) palce
Simča
Odpovědět