Tak to je fakt jak u nás

Tak nějak mi to něco připomíná...žeby mně samotnou? Taky jsem si říkala, žádný dudlík, kojení nejmíň do roku, žádné uspávání... a jak to dopadlo? Malá dostala dudlík už v porodnici, protože se jí v noci zrovna nechtělo spinkat a 3 noci za sebou probrečela od 22 - 3 hodin na ránem, kdy jsem brečela už i já, vyčerpaná, zničená, bolavá po rozsáhlém vnějším i vnitřním šití, prostě děs a hrůza. Manžel donesl dudlík a pak se to dalo přežít a brečela už "jen" hodinku. Naštěstí to zabralo a teď pracujeme na tom, abychom se toho věrného pomocníka pomalu začali zbavovat. Máme 19 měsíců a "kamaráda Didi" používáme jen na spaní, jinak odpočívá u Pinokia na lampě nad postýlkou (skákací postavička, na kterou ráno dudlík zavěsím a malá mi ho občas už i dobrovolně dá a ukáže, co s ním mám udělat). Kojení? Naivně jsem si myslela, jak nebudu vzorně kojit a malá nedostane to nejlepší, co po narození nejvíc potřebuje a co já ji můžu dát. Houby,houby zlatá rybko. Mlíčko neteklo ani náhodou, malá řvala hlady a my jsme museli chtěnechtě do lékárny pro Nutrilon. Zkoušela jsem přikládat ještě několikrát, odsávat, masírovat...prostě neteklo a malá je na flašce dodneška. Uspávání? Známí se chválili, že malou dají do postýlky, odejnou z pokoje a ona si sama usne a pohoda. Já dám malou do postýlky, když se jakože tvářím, že jsem zapomněla na dudlík, tak se nejdřív začne provokativně usmívat, pak dělá "prosím, prosím" a pěkně šmidlá ručičkami, a když se stále tvářím nechápavě, tak mně upozorní "didi, didi" a to už pak nevydržím a dostane ho. Otočí se na bříško, vystrčí zadeček a začně s ním vrtět, jakby tančila lambádu. Na spaní to zrovna nevypadá. Po min. 15 minutách zpívání konečně začne zabírat a to jí u toho zpívání musím držet za ručičku. Kde jsou ty představy - položit do postýlky a bude se spinkat, ani omylem. Když se snažím odejít z ložnice dřív, než tvrdě usne, okamžitě začne brečet a začínáme znovu. Spaní ve dne? To skoro neznám! Od narození spí přes den jen minimálně, ve 3 měsících spala 2-3x za den po 30 minutách a konečná, nepomáhalo nic. Dneska spí 1x za den max 1h, když se překoná a chce mi udělat radost tak 1h a 15 minut. Těch zásad v háji bude ještě víc, ale co, je to naše Sluníčko a hold domeček nemáme jako z cukru, jsem ráda, když stihnu něco málo mužíčkovi uvařit, a co? Zboří se svět? Jsem šťastná, že je zdravá, chytrá, bystrá a že ji máme :-)
A té "dokonalé" mamince s "dokonalým" dítkem gratuluji. Takové štěstí hold každý nemá. Dovolím si jen podotknout, že i já jsem Berušce zpívala, hrála si s ní, ukazovala jí všechno možné, snažila se jí unavit...ale prostě jí to nestačí. Může řádit kolik chce, kdybych měla za den "nacvičit" všechno, co ona, tak jsem v poledne hotová, ale jí to prostě neunaví a spinkat prostě víc nebude.
Všem maminkách přeji hodně štěstí a hodné děti:-D