Re: Přesně

Hezky jste napsala, jak jste záviděla maminkám, jejichž dítka krásně spinkala. Naše dítko bylo to spinkající.
Já jsem ale byla ze začátku naprosto zmatená. Očekávala jsem, že si z porodnice přivezu řvoucí uzlíček, ke kterému budu muset pořád běhat ve dne v noci. A ono to jen "žralo" a "chrnělo". Já se bála, jestli je vůbec v pořádku, že se nijak moc neprojevuje. Pořád jsem si říkala, že to není normální. Ze začátku jsem se chodila pořád dívat, jestli vůbec dýchá.
Jinak mám také zkušenost "trpících sousedů" - i když musím konstatovat, že nám to zas tak nevadilo, protože jsme měli naše sousedy i přesto rádi. jejich dítko začalo ječet den co den v 18.00 a skončilo ve 22.00. Sousedka občas přiběhla na 10 minut na kafe, naprosto vyřízená a jen skučela "já se z toho zblázním, já se z toho zblázním". Asi Vás nepotěším, protože se opravdu o několik let později trochu zbláznila - ale kdo z nás je normální, že?