psycholouškova metoda

zdravím maminky všech uplakánků. Naše holčička řvala strašně, už v porodnici si toho všimli lékaři a prohlásili, že je zvýšeně dráždivá. Mnoho měsíců se nedovedla sama uklidnit a jakmile byla unavená a chtěla spinkat, tak prořvala mnoho hodin. Byla jsem hodně frustovaná a vyčítala jsem si to, navíc jsem totiž měla poporodní depresi a tak jsem se bála, jaký to mělo na moje sluníčko vliv. Když neplakala, tak byla ale velice spokojená. Časem jsem si prostě řekla, že asi dělám všechno správně když je mimo pláč tak spokojená.Špatně opečovávané děti by plakaly pořád. a teď je jí devět měsíců. Už měsíc krásně spinká, usíná během chvilky a spí v noci 10 hodin. Je šťastná a veselá, všichni o ní říkají, že je to neobyčejně pohodové dítě. Dokáže se nádherně soustředit na hru, mazlí se a vůbec je prostě skvělá. Trvalo to ale déle, než by jakýkoliv lékař řekl. Některým dětem prostě trvá vyzrávání nezralé CNS déle. Tak se s vámi chci podělit o to, co jsem já klinická psycholožka a hlavně neurotická matka dělala:
- nikdy jsem nenechala dítě vyřvat, brala jsem pláč jako něco, čím mi dítě říká, že něco chce. Nebylo to pro mě vydírání, ale touha po kontaktu a bezpečí. Dávala jsem jí tedy všemožně najevo, že jsem tu, kdykoliv chce. A maminky kupodivu, nestala se z ní "manipulativní bestie" jak by mnohé babičky řekly
- nejvíc pomáhalo skákání na míči, často u televize. Potřebovala totiž odvést pozornost jinam
- skvělé bylo balení do šátku, baby vaku, zavinovačky. Šátek na nás funguje dodnes.
-rytmické skákání na míči, s monotónní úkolébavkou
-uspávám dodnes dítě až když je ospalé a chce spát, nikoliv ve stejnou hodinu, také nejdu spát, když nejsem unavená
- večer mám na dítě čas, pracuji přes den, večer musí být ve znamení postupného uklidňování a pohody
- známé a bezpečné věci před spaním: koupel, masáž, zpívání, houpání a mazlení
- rektální rourka, nebo teploměr na prdíky, masáž bříška, teplý obklad na bříško
- mlíčko před spaním
To je asi tak v kostce vše. Ati z vás kdo nevěří, že by se to mohlo zlepšit, nezoufejte. Jednou to přijde.
-spaní v posteli s rodiči (vždy s námi spala o několik hodin déle než sama v postýlce)