Re: taky jsme to měli

Moje první dcera probrečela první rok života. Naštěstí aspoň v noci spala (když nepočítám večerní záchvaty pláče od 7 do 9),tak se to přes den pak dalo vydržet,i když to bylo psychicky dost náročné. Když nespala-řvala. Ale opakující se otázky a komentáře typu "Není jí něco?" a "To není normální" mně vytáčely do nepříčetna. Navíc všichni považovali za nutné mi sdělit,jak jejich děti jenom papali a spinkali a koukali a vůbec neplakali... Hmmm...jak povzbuzující! No nějak jsme to přežili a za odměnu se nám narodila druhá dcera,která jen papala,spinkala a vůbec neplakala ;+) Teď jsou to obě naše zlatíčka :c)))