Pro nadané děti je jediné řešení škola pro nadané...

…Syn chodil do běžné základní školy v Brně… V 1. a 2. třídě bylo dětí 20, ve 3.k nim přiřadili dalších 9 dětí ze třídy, kterou rozdělovali. Celkově byla třída spíš podprůměrná,s výchovnými problémy,každý rok nová p.učitelka. Učivo ve 3. třídě je už náročnější, takže p.uč.měla co dělat, aby to se slabšími dětmi a s počtem 29 ve třídě, nějak zvládla. Rona pomalé tempo a neustálé opakování toho, co dávno znal, deprimovalo, navíc p.uč.když se hlásil říkala, "že jeho vyvolávat nemůže, ona přece ví, že Ron to zná - umí, že musí vyvolávat ty ostatní." Takže loni chodil do školy s myšlenkou "nějak tam to dopoledne vydržet," často prý skoro usnul… Děti se sním přestávaly bavit, posmívaly se mu kvůli hloupostem a on se jich čím dál víc - ač normálně je velmi společenský - stranil. Jediné, na co se těšil, byla 1x týdně odpoledne hodina matematiky v rámci Indiv.Vzděl.Progr.,během asi 20 hodin zvládl dle hodnocení p.uč.učivo 5. třídy, ačkoliv byl ve 3. V ostatních předmětech měl také 1, ale v matice potřeboval několikanásobně vyšší tempo učení - oproti jiným dětem.
Na jaře 07 se Ronymu velice zhoršil zdravotní stav, musel dokonce 2x do nemocnice. Zdejší psycholog mi pak řekl, jak ho ta škola a vztahy v ní silně deprimují, s jakou nechutí tam každý den chodí, že si o sobě mysli, že je to hlavně jeho chyba - že je divnej...a nechce mi tím dělat starosti. Že TO je asi hlavní důvod jeho zhoršeného zdrav.stavu -.zhoršený stav psychický...a doporučil mu změnu školy s většími nároky a tempem výuky…
To se ale lehce řekne...Začala jsem tedy obvolávat školy, ale všude měli plno a žádné nadané děti, či zkušenosti s nimi...prostě ho nechtěli. Psycholog v ped. psych. poradně mi mohl doporučit pouze ZŠ Křídlovickou . V hodině se Ronovi docela líbilo, ale z okraje Brna, kde bydlíme, by musel jezdit už v 6.30h - třemi ráno vždy přeplněnými dopravními prostředky (2x přestup) a pak ještě 500 m pěšky do školy...Musela bych s ním denně jezdit, ranní stres a brzské vstávání ... ve škole by asi zase spal, i když z jiného důvodu.
Poslední možností byla Soukromá základní škola, ,jen 20 minut pěšky od našeho domu. Má jen 1. stupeň po 1 třídě, maximálně 18 dětí v každé. Do 1.třídy se dělají vstupní výběrové pohovory.Každý rok se sem hlásí 3x více dětí, než mohou vzít,mají z ČEHO vybírat. Cílem školy je připravit děti na zkoušky a vstup na 8letá gymnázia. Jediné mínus – školní rok přijde na
26 000 Kč + obědy, což pro mě, jako samoživitelku, není vůbec málo. "Naštěstí" pro nás, ve 2. třídě zde 4 děti odešly, takže tu volné místo měli. Ron tam byl nejprve 2x na celý den ve vyučování. Poprvé jsem viděla, jak mu září oči, když mluví o spolužácích, o škole a dění v ní. Řekl mi, že si připadal jak ve 12tém (!) nebi, že konečně by měl spolužáky, se kterými se dá mluvit, nepřipadá si mezi nimi jako Marťan, konečně se ve škole něco naučí...Vůbec mu nevadilo, že bude muset dohnat rok angličtiny , 2 roky počítačů, že dětí mají více vědomostí z každého předmětu. Bere to jako výzvu, do školy ráno chodí mnohem raději než z ní, přesto, že ho ještě čekají jeho oblíbené zájmové kroužky...Rony si velmi cení, že se ve třídě nikdo nepere, neřve a nemluví sprostě, že je jich jen16. Že dětem vadí i 3, snaží si ji opravit. Co mu trochu dělá problém, je samostatnost, která je tu od dětí požadována a on měl s ní vždy problémy a být celé dopoledne aktivní a ve střehu - po 3 letech "spánku" v bývalé škole. Je mu jen líto, že nikdo ze spolužáků není z našeho okolí, většinou ani z Brna. Uplynulé 3 roky jsou pro něj minulost, o které nechce mluvit. Určitě je takových dětí více…a nejen v Brně. Není to elitářství… Tyto děti potřebují prostě jiné metody, způsob, rychlost a obsah vzdělávání…tak jako třeba děti postižené…Je smutné, když si matka samoživitelka s téměř minimálním platem musí ročně půjčovat téměř 30 tisíc - jen proto, aby její nadané dítě mohlo bez problémů dostudovat 1.stupeň základní školy.
Nemyslíte ?!?