Re: Je to tak těžké... odborna pomoc

Milá Jano,
neberte si to prosím ve zlém, ale mám pocit, že potřebujete (alespoň literárně) profackovat. Vy jste natolik bystrá, že už stojíte před poslední zkouškou (byť tou nejtěžší) kterou je realizace - projekce Vašich vědomostí a zkušeností do Vašeho jednání, ale rozhodla jste se zůstat. Koneckonců, Váš problém je dobře pochopitelný a také srozumitelný - mnohé znás mají obdobné zkušenosti. Vy jste se pokusila udělat hodně a také cítíte pravdu v příspěvcích druhých.

V té nehezké osamělosti Vašeho života, je hezké zažít alespoň na okamžik přijetí a pochopení. Vracíte se ale do té studené reality, kde si neumíte být sama tou nejbáječnější přítelkyní. Vy si jí ale zasloužíte. Věřte, že kladete-li si otázky, týkající se Vás, jako prosbu o pomoc Vaší blízké přítelkyně, Vaše rady, doporučení, postoje i verva se změní.

Píšete, že nechápete, jak Vás může vidět "takhle" - pro něj jste ale vlastně nicka, která si neváží sama sebe, nemá tedy důvod vážit si Vás ani on. Je-li k tomu ještě manipulátor a možný tyran, vcelku nevhodně hazardujete se životem.

Souhlasím s tím, co psala např. Lenka a i ostatní měly užitečné postřehy. Nespokojte se s tím, že Vás občas někdo polituje - opřete se sama o sebe a ty rady, které příjmáte zkrátka využijte.

Přeji Vám mnoho štěstí, sama jsem si teď díky tomu vyjasnila, že jsem v mnohem méně dramatické, ale v podstatě obdobné pozici. Nafackuji si a přečtu si, co jsem psala Držím Palce!

Skunkless