Tak tu Molly

Tak tu Molly zas tak nekamenujte... Já, dnes čtyřicetiletá spořádaná maminka dvou adopčátek, měla taky kdysi představy o tom nejkrásnějším "zelonomodrofialovém" dítěti a představovala jsem si, jak zachráním nějakého exotického prcka "od smrti hladem" a poskytnu mu domov... A nakonec jsem po té své cestě nějak kodrcavě pořád šla dál a dál, až jsem v Klokánku potkala dvě takové úžasné děti, sourozence, a pár let už s námi bydlí a říkají mi mámo....Já bych se jí tak neposmívala, třeba se z té současné naivní představy jednou fakt vykulí naprosto reálný čin, jen dneska ta romantika zatím ještě převládá...